portál pro milovníky knih
Lampa

Vražda, láska a matematika. Krimiromán, který překračuje hranice žánru

Japonský detektivní román není v našich krajích zrovna častým hostem. Milovník detektivních "specialit" nebo ten, kdo se o japonskou kulturu zajímá, by se tedy při objevu Oddanosti podezřelého X mohl zaradovat. Už na úvod je ale třeba říct, že právě oni by mohli být zklamáni - kniha Keiga Higašina se velmi blíží detektivkám euroamerického stylu (jakkoliv je zřejmé, že tohle spojení popisuje oblast tak rozsáhlou, že vlastně mnoho neříká).

Zkrátka a jednoduše: kdo sáhne po Oddanosti proto, aby si užil trochu exotiky, měl by raději zvolit jiný titul. Jedna z hlavních postav sice pravidelně obědvá bentó (s trochou licence popsatelný jako oběd do krabičky), místo aby si denně koupila bagetu, dozvíme se, že práce hostesky je společensky nepřijatelná, nebo to, že v Japonsku si lidé běžně registrují kola, ale až na podobné detaily máme před sebou příběh tradičního střihu: Jasuko Hanaoka a její dcera Misato zavraždí v afektu Jasučina bývalého manžela, který je léta vydíral. (Čtenář ať se neobává, jsme na začátku, ne u rozuzlení.) Jasučin soused Išigami, učitel matematiky na střední škole, který je do ní zamilovaný, se rozhodne jí pomoct tím, že ji zbaví mrtvoly a vymyslí neprůstřelné alibi. Jeho protivníkem se ale stává nejenom policejní detektiv Kusanagi a jeho mladší pomocník Kišitani, ale i fyzik Manabu Jukawa, Kusanagiho přítel a občasný spolupracovník policejního oddělení.

Máme tu tedy Holmese, dokonce dva Watsony a případ. A právě  tady se objevuje i to, v čem je autor specifický a svůj: do řešení vstupuje matematika. Je jednodušší vytvořit neřešitelný problém, nebo ho vyřešit? Je jednodušší vymyslet odpověď vlastními silami, nebo ověřit pravdivost odpovědi někoho jiného?

Higašino na pozadí souboje dvou geniálních mozků ale klade i daleko podstatnější otázky: Co dává našim činům smysl? Pokud totiž detektiv "vyhraje", pak veškerá snaha Išigamigo, motivovaná láskou a soucitem, byla zbytečná. Kde se nachází hranice dobra a zla? A srovnáme-li protiklad Jukawy, s trochou nadsázky popsatelného jako renesanční typ a humanistu, a Išigamiho, možná i inteligentnějšího, ale zajímajícího se výhradně o matematiku a logicky řešícího "problém" v podobě mrtvoly, kde jsou hranice lidskosti? A konečně, v čem spočívá svoboda?

Kdo je vrah, se od autora dozvíme. Na ostatní otázky, jimiž  Higašino překračuje hranice zábavné literatury, si musíme odpovědět sami. Odpověď na otázku, proč patří v Japonsku k nejoblíbenějším detektivkářům, už nám ale svou knihou dal.