portál pro milovníky knih
Lampa

Vesmírní popeláři a jejich promeškaná šance

Když už český vydavatel kývne na vydání českého komiksu, který má navíc obstojný objem, očekával by čtenář něco alespoň trochu zapamatovatelného. Pokud si přečtete anotaci ke komiksu Space Trashers, můžete nabýt dojmu, že jsme se něčeho podobného dočkali. Polovina 21. století, světu vládne Čína a Indie a západní civilizace zvoní na poslední poplach. K tomu tajná mise podezřelé posádky, která by mohla všechno změnit…

Sci-fi zápletka zní slibně, navíc není ani tak moc sci-fi jako spíše prognostická. Zdá se, že autoři čtou noviny a možná i Orsona Scotta Carda. Po otevření komiksu pak zjistíte, že toho čtou daleko více, což je také pozitivní zpráva. Horší už je to s faktem, že se vám snaží předvést, jak moc sečtělí jsou. A nejen sečtělí. Viděli také spoustu filmů, pamatují si z nich nejlepší hlášky a mají za to, že když jich bude na jedné hromadě co nejvíce, bude to pravá kupa legrace.

Fascinující je, že i když autoři evidentně milují rychlou akci, svůj komiks začnou tím nejnešťastnějším způsobem. Na straně sedm začíná velká seznamovačka, tedy seznam osobních karet hlavních protagonistů, tedy členů posádky Space Trashers. Obvykle bývají podobné materiály kdesi na posledních stránkách jako bonus a čte je ten, koho zajímají. Rozšiřují totiž dějovou linii o jemné detaily, které pak lehce dovysvětlí linku příběhu.

V českém podání přílohu autoři vyhodnotili jako pro děj nepostradatelnou, a proto ji umístili na samý začátek. Podobné materiály zahraničních komiksů také nejsou zábavné, ale i bez nich se zorientujete. Většinou jich ale nebývá deset a po jejich přečtení nemíváte chuť komiks odložit.

Bohužel tempo nezrychlí ani po úmorné biografické pasáži. Všichni se těší na misi, která přinese peníze a možná i slávu, ale ta nepřichází. Namísto ní se dočkáme celostránky okopírované z Loba, vystoupí kapela Kiss, dozvíme se, že stále ještě někdo poslouchá Lionela Richieho, vystoupí Rus, který jako by vypadnul z oka Saudkovu Sahrbergovi z Lipse Tulliana… To vše v černobílém provedení, ve kterém se bez úporné pozornosti začnete ztrácet (a nehraje roli, zda jste četli nebo nečetli osobní karty hrdinů).

Pokud vydržíte všechny odkazy, budete muset překonat ještě dvě nesnáze… Obě se týkají textu. Nepříliš pohodlné bezpatkové písmo v bublinách je první částí problému. Tou druhou je pak samotný scénář, který by rád dosahoval kvalit dialogů ve filmech Quentina Tarantina, které jsou veskrze poetické a naprosto uhrančivé. To ale není případ Space Trashers. Ti se snaží být už od samotného názvu multikulturní. Snaha pokračuje i v textu a babylon jazyků (opět ten Tarantino) by sám o sobě nevadil, kdyby působil organicky.

Bohužel autoři neopomněli snad žádný z rasových a nacionálních stereotypů (Ind je „žrout kari“, Rus pojídá slanečka…), na které si vzpomenete. To vše doprovází učiněná smršť vulgarismů, které působí šroubovaněji, než je zdrávo, a četba se kvůli nim stává učiněnou kalvárií (ano, ani narážce na Ježíše se nevyhneme). V nastavené kombinaci se komiks čte jen velmi ztěžka.

Závěrem by se slušelo říci něco pozitivního.  Komiks vyšel v nákladu 500 kusů a je důkazem, že také čeští autoři (v tomto případě Max Bubakoff, Martina Tomalová a Adam Kubík) jsou s to vytvořit obsáhlejší komiksové dílo. Smutným faktem však zůstává, že český komiks trpí absencí schopných scenáristů, bez kterých má i kvalitní výtvarník smůlu. Bez dobrého textu totiž vznikne dobrý komiks jen zcela výjimečně. A ani tentokrát se bohužel zázrak nestál. Na pořádný český grafický román si tedy budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.