portál pro milovníky knih
Lampa

Tyhle Pupíky byste si měli prohlédnout…

 

Pupíky jsou komiksový fenomén současnosti, a to i přes skutečnost, že dívek s odhalenými bříšky od roku 2004, kdy se poprvé objevily, výrazně ubylo (ne že by to bylo na škodu). Původně kanadský komiks se dočkal značného ohlasu v legendárním belgickém časopise Spirou, kde v uplynulých letech patřil k nejúspěšnějším počinům.

 

V současné chvíli existuje pět alb o potvorách Jenny, Vicky a jejich otloukánkovi Karin a všechna už vyšla v češtině u nakladatelství CooBoo. Proč Pupíky? Předně kvůli odhaleným břichům, ale také proto, že Jenny a Vicky mají za to, že jsou pupkem světa, kolem kterého se všechno točí.

Dvě nejkrásnější dívky na škole (zrzka a bruneta s africkými kořeny) prožívají svoje obyčejné životy plné náctiletých dramat na kanadské střední škole a jejich jediné myšlenky patří opačnému pohlaví. Navíc jsou nesnesitelné. Jednoznačně kladnou hrdinkou je jejich kamarádka „dlouhá nudle“ Karin, která nemá jiné kamarádky, a tak si nechá od dvou předchozích líbit prakticky cokoli.

Zajímavé na komiksu Marysy Dubuc a kreslíře Delafa je skutečnost, že i když jednotlivé epizody mají spíše charakter stripů (ač jsou vždy celostránkové), vyvíjejí se v čase a prostoru a autoři nechávají děj postupovat. Dívky se zamilovávají, ale ve skutečnosti milují pouze samy sebe. I když příběh zaznamenává vývoj, je hybatelkou děje Karin, která jediná je s to opatřit si příčetného přítele a rozvinout s ním nějaký vztah.

Vicky a Jenny jsou neměnné, ve skutečnosti se podobají spíše živelným pohromám, které samy o sobě nemají vůli (i když to docela neplatí o Vicky, která je mozkem dvojice a vymýšlí skutečně ohavné intriky). Hloupost a sebestřednost v kontrastu se skutečnými problémy náctiletých (i když hlavní hrdinky často jednají jako na základní škole) tak předkládá kromě plejády nejrůznějších gagů (v živém podání kreslíře Delafa) komiks o dospívání v současné konzumní společnosti, kterou ve stejnou chvíli pranýřuje i adoruje.

 Pupíky jsou také dílkem, na které budete při prvním setkání nevěřícně hledět a říkat si, co by vás mělo donutit číst právě tento komiks. Vlastně si to samé budete říkat i u třetího i u pátého sešitu, ale i když se některé z vtípků zákonitě opakují, rozhodně se budete chtít dozvědět, jaké strašidelné tajemství skrývá fešný motorkář John John, zda se Vicky a Jenny podaří rozbít vztah Karin s intelektuálem Danem, či jak to dopadne v okamžiku, kdy se na scéně objeví nový hrdina, který je tak trochu… ďábelský.

První sebrané album Pupíků se objevilo v roce 2006  a český vydavatel nezaváhal - mezinárodní úspěch dozajista pomohl. Českého vydání se dočkaly už v roce 2009 a letos vyšel zatím poslední, pátý díl, který končí ve velice napínavém okamžiku. Je to překvapivé, ale Pupíky mají vzestupnou tendenci.

Autoři totiž po čase rezignovali na prvoplánovitý humor a začali se věnovat rozvíjení příběhu, který skutečně získává na obrátkách. Bohužel jsou Pupíky dalším komiksem, který zvládl dohnat v čase originál, a tak nezbývá, než čekat na další díl, který prozatím nevyšel ani v zahraničí.

Každopádně patří Pupíky k výrazným komiksům, které mají jasně zapamatovatelnou podobu a zastupují humornou formou celé jedno sociální prostředí, jež se díky globalizaci příliš neliší nikde v západní civilizaci. I to je důvodem jejich úspěchu, ačkoli to neznamená, že jsou určeny pouze dospívajícím čtenářům. Naopak. Představují docela výmluvnou sondu do středoškolského prostředí uplynulého desetiletí, a zcela upřímně - forma je o poznání přijatelnější než televizní seriály ze středních škol.