portál pro milovníky knih
Lampa

Snová Paprika zachraňuje Nobelovu cenu

název knihyPaprika

nakladatelstvíODEON

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2013

počet stran329 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-207-1487-9

Blíží se předávání Nobelových cen a Japonsko si věří na cenu za fyziologii a lékařství. A to díky převratnému objevu Kósaku Tokity a Acuko Čiby. Tato dvojice vymyslela způsob, jak vstupovat do lidských snů, a tak radikálně zlepšit léčbu psychických poruch, úzkostí a stresů. Má to jeden háček. Někteří kolegové jim úspěchy závidí, ba je i považují za neetické. Dokonce dojde ke krádeži prototypu nového zařízení na kontrolu snů. Ulicemi města pochodují noční můry a na scéně se objevuje Paprika – legendární snová detektivka z dob, kdy bylo používání Tokihitova a Čibina přístroje mimo zákon.

Cucuioho snové dovádění 

Jasutaka Cucui přichází na český trh se zatím nejčistším sci-fi románem. I když ze začátku to tak nevypadá. První kapitoly jsou vlastně to nejumírněnější, s čím se z jeho tvorby mohli čeští čtenáři seznámit. Autor nás velice rychle seznámí s postavami a rozvržením sil. Na jedné straně otylý, ale geniální Tokita, krásná Acuko, vlídný a nekonfliktní ředitel Šima a jejich známí a přátelé. Na straně druhé zapšklý vědec Seidžiró Imui, jeho učedník a milenec Osanai a jejich poskoci.

Cucuimu stačí minimální prostor a minimální výrazové prostředky, aby čtenář hned věděl, na čem je a co může od koho čekat. Ale nějaké sci-fi motivy? Inu, přístroj na sledování snů je v mezích běžných technothrillerů a i první vstupování do snění je vlastně komentovaná kvazifreudovská psychoanalýza. Jenže postupně začne přituhovat a v závěru se svět reality a snů prolne v grandiózním finále.

Ovšem bylo by chybou předpokládat, že než se tak stane, je román pohodové čtení. Cucui si rozehrál hned několik motivů, které by jiným vystačily na samostatnou knihu. Souboj vědců o Nobelovu cenu je jedním. Tajná identita Acuky Čibo – titulní Paprika – druhým. A do toho okrajově zasáhne stres managerů na vysokých pozicích nebo homosexuální spolek Secese odvozující svůj vznik od časů Svaté říše římské národa německého... a tak dále a tak dále.

Čtení je to zábavné a rozverně nostalgické. Tím, že se vše točí kolem snů, jako by Cucui své čtenáře chlácholil a umožňoval jim vrátit se k jejich denním snům. Z nichž ten největší je pochopitelně samotná Acuko Čibo, respektive Paprika. V doslovu se dočteme zajímavý rozbor fenoménu bišódžo – tedy krásné dívky, hrdinky bezpočtu tzv. anime seriálů a filmů, mang i hraných snímků. Pro mnohé by se mohlo jednat o cosi sexistického – nebýt několika věcí.

Jednak – jak zaznělo v obhajobě Karla Maye, když byl obviněn, že v jeho knihách je příliš „kyprých poprsí“ - je Cucui hergot muž a prostě má krásné ženy rád. Za druhé v Japonsku existuje genderově obrácený fenomén bišónen (mimochodem, obliba „bišíků roste i v Čechách). A především za třetí – Cucui je možná jedním z klasiků japonské sci-fi, ale stejně tak je klasikem japonské satiry.

Smějící se bestie Cucui a pan Kon 

Konci stříbrného věku, kde došlo k brutálnímu konečnému řešení důchodcovské otázky, se Cucui změnil v – což neberte nijak negativně – zlomyslného skřeta a prostě se bezuzdně bavil. Což bylo na jednu stranu fajn, na druhou stranu nedosáhla jeho kniha takové působivosti, jak by jistě při umírněnějším podání mohla. Což dokazuje právě Paprika.

Při jejím čtení se nebudete popadat smíchy za břicho. Ale určitě nevěřícně zamrkáte při průběhu znásilnění Acuky Čibó (ale i při několika dalších scénách, kde je v hlavní roli hrdinčin sexapeal), jenže pak zjistíte, že vždy je ona scéna v kontextu, který prostě vyznívá ironicky.

Na jednu stranu tedy skládá Cucui „krásným dívkám“  japonské popkultury hold, na straně druhé se nepokrytě  vysmívá těm, kdo je považují za vrchol ženskosti a ženského chování. A činí tak s grácií a na půdorysu thrilleru, který sice nabírá tempo pomalu, ale nezadržitelně.

Mimochodem, Paprika disponuje i skvělou filmovou adaptací. I když, filmovou... v roce 2006 vznikl stejnojmenný animovaný snímek v režii Satoši Kona. Tento filmař patřil k elitě anime a osobně bych jej dokonce zařadil mezi nejlepších pět anime tvůrců posledních třiceti let – pro zvědavé doporučuji například tento článek: http://fantasyplanet.cz/clanek/satosi-kon-ten-ktery-tvoril-divna-anime

Satoši Kon se k převedení knihy o snech hodil výtečně. Osekal některé motivy, přidělil Paprice mnohem výraznější (čti aktivnější) roli a pořádně přitvrdil v surreálnosti snových scén a bizarním cestám, jak se může sen a realita prolnout. Ostatně, o Satoši Konovi se tradovalo, že je japonským Davidem Lynchem, ale upřímně – Lynch by na spoustu věcí, které bral Kon jako standard, prostě neměl.

Pro čtenáře je ovšem animovaná Paprika zásadní především proto, že dává skvělou vizuální představu, jak autor svou hrdinku zamýšlel. Protože právě v anime jsou podobné postavy nejčastější a anime adaptace je tak jediná správná. A stejně jako literární předloha, i snímek je pod obalem thrilleru velmi nostalgickou záležitostí a důkazem, že moc snů není radno podceňovat...

Doporučuji každopádně obojí.

zpět na přehled03.09.2013 09:13,