portál pro milovníky knih
Lampa

Rozvrácená doba si žádá rozvrácené hrdiny

název knihyPentagram

nakladatelstvíKNIHA ZLÍN

číslo vydání1. vydání

místo vydáníZlín

rok vydání2011

počet stran449 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-87497-05-0

Tohle mi neměli dělat. Zatím se mi dařilo se módní vlně skandinávských krimi románů úspěšně vyhýbat. Pak se mi ovšem dostal do rukou u nás zatím poslední vydaný kousek Jo Nesbøa Pentagram, a já nespala dvě noci, abych se dozvěděla, zda Harry Hole vyřeší zapeklitý případ i své osobní trable.

Nedá se nic dělat, v pochmurný podzimní či zimní večer není nad teplý čaj, ušák a dobrou detektivku. Tentokrát se díky ní čtenář přenese ze zamlžené české kotliny do rozpáleného prázdninového Osla, kde zrovna Harry Hole, životem otřískaný, nedisciplinovaný detektiv, propíjí poslední zbytky své policejní kariéry a v pátém patře starého činžáku si právě k sousedům hledá cestu krev z čersvě useknutého prstu mladé ženy. Spletitý případ několika mrvých těl, diamantů ve tvaru hvězdy, pašeráků zbraní, jedné muzikálové show a hniloby prorůstající až do policejního sboru může začít.

Česká kvalita

Občané našeho státu se mohou chvíli cítit polichoceni, že pronikl do světového bestselleru, neboť nitky sahají až do Prahy, a v románu se dokonce mluví o české kvalitě. Zmíněna je však v souvislosti s ilegálně dovezenou pistolí. A nedozvíme se ani, zda v rozhodující chvíli přeci jen neselže, protože ve finále jí nakonec není třeba. Každopádně divoký Východ, odkud do zdánlivě spořádaných, kultivovaných západních společností tajnými kanály proudí ženy, drogy, šperky i zbraně, je mezi západními autory populárním klišé (které, přiznejme si, nebude příliš daleko od pravdy). Co však český čtenář musí norskému autorovi uznat, je slušná práce s reáliemi. Není nic směšnějšího a zároveň více iritujícího, vystupuje-li v detektivce český padouch s jugoslávsko-ruským jménem a čečenským vzezřením. Pro Jo Nesbøa ale naštěstí nesplývá východní Evropa v jednu balkánsko-carskou exotickou masu, takže vedlejší česká postava má pravděpodobně znějící jméno Eva Marvanová a Grandhotel Evropa, kde dojde k jednomu důležitému setkání, opravdu stojí na Václavském náměstí, stejně jako jezdecká socha hrající nakonec v případu roli rozhodujícího detailu.

Přesně tohle je to, co dělá dobrou detektivku vynikající, k hrůzostrašně morbidnímu případu sériových vražd, jehož rozluštění si vyžádá několik nervydrásajících dějových zvratů, jsou přimíchány naprosto pravděpodobné a důvěrně známé detaily, které to celé usadí do reality tak, že čtenář nevstává s křesla s brbláním, že tentokrát to autor trošku přehnal. Navíc Jo Nesbø dovede napsat životné charaktery s přesnou dávkou stylizace tak, aby jejich zvláštnosti, kterými musí zjevně oplývat každý dobrý detektiv (třeba abnormální schopnost Beáty Lønnové zapamatovat si jakýkoli obličej), byly obklopeny takovým množstvím všednosti, že postavy neztrácejí rozměr obyčejných smrtelníků.

Ostatně doba výstředních geniálních pátračů už je dávno za námi. Dokonce ani obyčejní rodinní týpci, spolehliví a výkonní detektivové a spořádaní občané, jako je například inspektor Wexford britské klasičky Ruth Rendellové, už mezi autory nejsou v módě. Dnešní muž zákona musí trpět nějakou patologií, která mu ovšem nebrání stát na správné straně práva. Harry Hole se opíjí. Přibližuje se tak trochu typu outsiderovského osamělého detektiva drsné školy, ovšem na rozdíl od soukromých oček, jejichž slabost pro silné nápoje a fatální ženy, má hořce romantický odér, je Harry těžkým alkoholikem se vším nepěkným, co tento stav obnáší. Alkohol ho paralyzuje, ničí mu soukromý i profesní život a zároveň mu slouží jako úniková cesta před dávnými traumaty i pocitem selhání a bezmoci v nedořešeném případu ubité kolegyně.

Šťastné konce v detektivce neexistují

Kromě pátrání po vrahovi i hrdinova soukromého křižáckého tažení za očistu policejního sboru, které má charakter souboje dvou silných protivníků, přičemž ten zkažený se od počátku (typicky) jeví jako těžší váha, tak sleduje čtenář i Harryho boj se sebou samým. A přestože je Nesbø realista a čtenáři je jasné, že hrdinova závislost se bude jeho knihami táhnout dál, tentokrát na konci opouštíme unaveného detektiva v podstatně lepším stavu, než v jakém jsme ho zastihli na začátku románu. A jelikož i tu vratkou židli z kanceláře bez oken, která se pod ním tentokrát během děje několikrát povážlivě zakymácela, si Harry Hole udržel, může se čtenář těšit na další díly z jeho série.

Pokud si autor udrží stávající úroveň, nelze než prohlásit, že jeho romány jsou v současnosti světovou detektivní špičkou. Až legračně závratná náhlá popularita skandinávské krimi tak v případě Jo Nesbøa skutečně není výsledkem reklamního humbuku. Dobře napsaná detektivka se totiž neztratí ani po letech a Pentagram i předchozí Nemesis oplývají kvalitou, která jim zaručí místo na poličkách milovníků napínavých příběhů i poté, kdy do módy přijdou autoři i detektivové z jiných zemí.