portál pro milovníky knih
Lampa

Retro stroj času

název knihyZtracen v čase

nakladatelstvíBeletris

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2011

počet stran250 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-87105-27-6

Dějová linie sci-fi Ztracen v čase je prostá: třicátník Petr si užívá outdoorových krás na procházce, když tu narazí na podivnou jeskyni. Uvnitř jeskyně objeví podivuhodné krystaly a hnán neovladatelnou touhou se jich dotkne. Ocitne se v podivném světě, v němž časem (snad až příliš dlouhém) identifikuje dobu bronzovou. Aby přežil v nových krušných podmínkách, musí v sobě vzkřísit civilizací umlčené pudy a čeká ho i setkání s charismatickým Učitelem a tajuplné poslání...

Oldschool

Stejně jako Petr v jeskyni jsem ani já nedokázala odolat nutkání, když jsem v knihovně narazila na brožovanou knížku, jejíž grafická úprava připomínala to nejlepší z 80. let: časopisy Ábíčko, Ikárie a především mnoho antologií československé či sovětské sci-fi. Mé choutky po šťavnatém soustu nezůstaly neuspokojeny.

V džungli klišé

Zatímco hlavní hrdina bojoval o přežití a seznamoval se s domorodci, propadala jsem se do časů, kdy ještě sci-fi příběh nepotřeboval několik tučných dílů, desítky postav a celé rodinné ságy, aby se vymáčkl. Dob, z nichž čiší mírně amatérský, nepopiratelně nadšenecký duch. A žasla nad kontrastem sebevědomě vztyčené dějové linie (byť místy trochu scénáristicky drhnoucí) a jazyka plného až reklamních klišé. Atraktivní manželka hlavního hrdiny ze současnosti je samozřejmě tupá a řádně osilikonovaná, pravěký přítel Tork nemluva, ale má srdce na pravém místě, moment zamilování zde podtrhují dlouhé pohledy a řinčení předmětů, padajících z ruky.

Tupoun

Mírně chtěné, respektivě autorsky tlačené je i Petrovo dlouhé vedení. Ačkoli už umí ovládat prehistorické zbraně a dokáže vlastnoručně zajistit hostitelské rodině večeři, stále odmítá uvěřit, že se propadl v čase a domnívá se, že jen narazil na skupinu podivínů, vyžívajících se v netradičním životním stylu. Poté, co prozře, se okamžitě pustí do práce. S tím nejlepším úmyslem začne zútulňovat svůj domov řadou (dávno již vynalezených) vynálezů. Pomocí domácího vodovodu, nebo domestikace divokého tura tak bezelstně startuje kulturní revoluci. Plány a utěšený rodinný život mu však překazí opětovná návštěva jeskyně, jejímž krystalům nedokáže odolat ani napodruhé. Ocitá se zpátky v současnosti (tedy na sklonku devadesátých let) a na scénu se (vedle povrchní manželky) dostávají noví hrdinové:

Nacisti

Tedy spíše neonacisti. A kniha nabírá nové grády s jejich vůdcem, pamětníkem druhé světové a bezskrupulózním zločincem, toužícím naplnit odkaz Adolfa H. Zda Petr ubrání jeskyni - bránu času - před německým Zlem a zda se dokáže vrátit zpátky ke svým (již několik tisíc let mrtvým) blízkým, prozrazovat nebudu. Finále knihy nicméně odsýpá ve filmově akčním tempu a spletité časové linie na sebe navazují poměrně hladce a logicky. Ve stínu hákového kříže navíc dostává smysl i poněkud dramatická komunikace s davem, pomocí níž Učitel kultivuje primitivy a seznamuje je s morálním kodexem.

Guilty pleasure

Ačkoli bych Bruna Schulze nesrovnávala s Vernonem Sullivanem (žánrovým alter egem Borise Viana), potěšení mé první signální čtenářské soustavy bylo podobné. Dobře napsaný brak přináší čistou, nekomplikovanou radost z dobrodružné historky i zajímavou představu, jak (by) se žilo pár tisíc let nazpátek. A v neposlední řadě i důkaz, že ten starý a opotřebovaný koncept cestování časem ještě občas stojí za oprášení.



Tagy:sci-fi