portál pro milovníky knih
Lampa

Psychedelický výlet po přilehlých galaxiích

Komiksů malovaných štětcem dnes příliš nevychází. Pokud je však tato technika zvládnutá, jedná se o jedinečný vyjadřovací prostředek, kterým se dají dokonale zachytit emoce. Jedním z nejlepších kreslířů této techniky je Švýcar Frederik Peeters, který dokonce přijel na loňský KomiksFest představit své další dílo vydané v češtině.

Frederika Peeterse čeští komiksoví fanoušci znají. Jeho Modré pilulky (2001), které u nás vyšly v roce 2008, se dočkaly velmi pozitivních kritických ohlasů. Bohužel čtenáře autobiografický subtilní příběh o vztahu s HIV pozitivní dívkou příliš nezaujal. Možná to bylo způsobeno příliš velkou dávkou intimity a tabuizovaným tématem, ale ani superlativa recenzí a vysoká umělecká hodnota nepomohla knize k výraznějšímu komerčnímu úspěchu.

Krok do neznáma

O to zajímavější je odvaha nakladatelství Sýpka vydat další, tentokrát čtyřdílný, Peetersův opus. Navíc s tématem, které se mainstreamu neblíží ani vzdáleně. Komiks Lupus, vyvedený stejně sugestivně jako Modré pilulky, zachycuje příběh, který bychom mohli asi nejlépe definovat jako posthippie space operu a road movie.

První díl, jakýsi prolog série, přibližoval hlavního hrdinu Lupuse a jeho nejlepšího přítele Toniho na cestě za všemi narkotiky známého a osídleného vesmíru. Velké kosmické prázdniny plné lovu na divokou cizoplanetární zvěř a tripy navozené nejpodivnějšími drogami galaxie působí samy o sobě docela bizarně a vyvolávají ve čtenáři otázky, odkud se všechny ty halucinogenní vize na papíře vlastně berou.

Tradiční vyprávění v komiksovém podání

Vše se poněkud zkomplikuje (jak už to tak bývá) v baru, kde se Lupus seznámí (jak už to tak bývá) s tajemnou dívkou Sanou, která utíká z domova, a pokud možno i z domovské planety, před svým despotickým otcem. To se jí nakonec díky Lupusovi podaří, alespoň prozatím, ale neobejde se to bez zdvihnutých stavidel emocí mezi oběma přáteli a konečným rozkolem mezi nimi.

Sana v příběhu působí jako katalyzátor, který donutí Lupuse otevřít i ty nejzrezivělejší zámky svojí mysli. Z prázdnin plných omamných látek a bezstarostnosti se najednou stává drama, které však Peeters alespoň prozatím ukončuje dříve, než se stačí rozvinout.

A bude hůř...

Ve druhém díle totiž dopřeje svým hrdinům poklidné intermezzo na planetě určené k důstojnému dožívání důchodců. Jsou zde stromy, které Sana nikdy neviděla, a tak zamíří Lupus s jejich lodí právě sem. Důvod stejně legitimní jako každý jiný.

Shodou náhod se mladí uprchlíci dostávají do komunity starých lidí, kteří se rozhodli ještě dávno před příchodem na tuto planetu žít mimo systém. Stejnou nezávislost se jim daří dodržovat i zde a Lupus se Sanou zde najdou dostatek prostoru (i narkotik), aby si mohli začít třídit myšlenky.

Psychologické analýzy

Druhý díl Lupuse je ještě více psychologickým románem než první část. Interakce s důchodci, kteří žili v produktivním věku hodnoty, jež Lupus nedospěle a jaksi z povzdálí uznává, a události minulého dílu jej staví do zcela nové situace. Poprvé za celý život je zde někdo, o koho se musí postarat, což ale upřímně není nic, po čem by toužil. Volnomyšlenkářská komunita má však zároveň pevná pravidla, která Lupusovi naznačují, kterým směrem by se měl vydat. Když se ale objeví meziplanetární zatykač a k němu se přidá další závažná životní situace, je na Lupuse tlaku možná až příliš.

Lupus pokračuje ve vyprávění ve stejné náladě, jakou si pamatujeme z Modrých pilulek. Rozostřená skutečnost, která je příliš neuchopitelná, než aby se ti, kteří ji žijí (nebo o ní čtou), snažili dát jí pevné rysy, protože by bylo příliš bolestivé se s ní ztotožnit; je zde základ, na němž stojí celý příběh. Traumata vyplouvající na povrch mysli v nepravidelných intervalech z podmořských jeskyní oceánu podvědomí jako prapodivné paryby pak jenom podtrhují psychedelický ráz komiksu. Ten je ale zase v přímém rozporu s konkrétností kosmické lodi a planet, na kterých se příběh odehrává. Peeters přichází v Lupusovi s volnějším komiksovým konceptem, který však nepostrádá promyšlenost a strukturu. Nezbývá než se těšit na zbývající dvě knihy.

 

Tagy:komiks