portál pro milovníky knih
Lampa

Pojďte na rok žít do diktátorské Barmy

Komiksové cestopisy nejsou ničím tak moc neobvyklým, ale pokud bychom měli říct jedno jméno, které je s nimi spojeno, byl by to asi v prvé řadě Kanaďan Guy Delisle, jehož třetí kniha vychází u nakladatelství BB/art. Po pracovních návštěvách Koreje a Číny zavítal s manželkou do Barmy. Podtitul Na cestách s Lékaři bez hranic po Myanmaru dává tušit důvod jeho cesty.

Delisle nevyniká obzvláštním vhledem do kultury, ve které se zrovna nachází, a nezíská jej ani na konci svého pobytu. Užívá si být Kanaďanem, který se jednou stejně vrátí do civilizace (v Barmě strávili se ženou a malým synem celý rok). Je ale skvělým pozorovatelem, kterého baví dávat si věci do souvislostí a vypíchnout z odlišných kultur právě to nejzajímavější pro „Zápaďáky", kteří se do podobně exotických krajů jen tak nepodívají.

Totalita, kam se vypravíte...

Je shodou náhod, že jeho první tři cestopisy se zabývají zrovna státy s totalitními režimy. Nejprve se vypravil pracovně do Číny, ve které si vedl kreslířský deník. Druhý opus přinesl netradiční zápisky z ještě exotičtější Severní Koreje (tato kniha u nás vyšla jako první), aktuální Barma pak zachycuje vůbec nejdelší, roční pobyt v Asii.

Hned na začátku knihy se dozvídáme, že je autor ženatý a má syna. Působí zábavně, že o seznámení se ženou nepadne ani slovo, pro aktuální misi nejsou podobné údaje zajímavé. Zajímavější je, že Delisle nepřímo přiznává, že do Asie už se mu ani moc nechce a dal by přednost jiné destinaci, ale rozhodnutí o vyslání na misi v Barmě bere se stoickým klidem.

Pokud jste někdy do jihovýchodní Asie zavítali, budete se velmi bavit, protože Delisle prožívá střet s tamním podnebím stejně špatně jako každý člověk ze severnějších oblastí. Všudypřítomné vedro jej ničí a jen obtížně se mu přizpůsobuje. Shodou náhod se ocitá v sousedství držitelky Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij, kterou však nikdy nespatří, protože ta dlí ve svém domácím vězení.

Pitomým nápadům se meze nekladou

Většina knihy je nepřímou obžalobou barmského diktátorského režimu a bizarních nařízení, které vydává. Delisle je v Barmě i ve chvíli, kdy se vládnoucí garnitura rozhodně přestěhovat hlavní město, tedy postaví administrativní srdce své zanedbané země na zelené louce ve vnitrozemí.

Zatímco se kreslíř seznamuje s civilizovanou částí Barmy, jeho manželka podniká výpravy do klinik v příhraničních oblastech, což provází nejen nebezpečí konfliktu, ale zejména neutuchající byrokratické průtahy. Delisle popisuje potíže nevládních organizací a postupné zpřísňování poměrů v zemi, které mají za následek odjezd humanitárních pracovníků, což už jednou zažil v Severní Koreji.

Přesto je zdejší režim tak nějak volnější a dá se v něm aspoň nějak přežít. Tu a tam vybuchne bomba opozičních stran, ale celá země je otupělá dlouholetým marasmem a ke vzpouře se ani náhodou neschyluje.

Buddhismus na samý závěr

Asi nejzajímavější je autorovo setkání se zdejším buddhismem a jeho návštěva kláštera, kde se tři dny pokouší o meditaci vipassanu odehrávající se v úplném tichu v sedě a v chůzi. Jeho postřehy ze snahy o soustředění mysli jsou přesné a zábavné, bohužel se ale do kláštera vypravil až na samý závěr svého pobytu. Je to škoda, kdyby se k tomuto kroku odhodlal na začátku barmské stáže, mohlo být celé vyprávění o poznání zajímavější.

Přesto je komiks Barma věrnou výpovědí o státu, který čeká na pád vlády vojenské garnitury. Delisle v něm vytvořil další zajímavé dílo (z jeho cestovatelských zápisků je nejobsáhlejší) stojící za přečtení. Autor se zdržuje vlastních soudů, pouze popisuje prožité zážitky, což je možná to nejlepší, co mohl udělat.