portál pro milovníky knih
Lampa

Po stopách ducha západu

"Konečně jsem viděl Tenkrát na západě na velkém plátně," hlásají facebookové profily filmových fanoušků. Jejich majitelé za tuto šanci vděčí Projektu 100, který každoročně přináší do kin několik klasických snímků filmové historie – a letos ukázal prstem i na oblíbenou westernovou klasiku italského režiséra Sergia Leoneho. Tato událost nám nepřipomněla jen slavného Harmoniku a skvělého Henryho Fondu v jeho jediné záporné roli, ale také nedávno vydanou českou monografii věnovanou westernovému žánru, která si od Leoneho spektáklu vypůjčila jméno. Zajímá vás, zda by i ona patřila do nějakého knižního Projektu 100?

K cinefilům čelem?

Nejen díky československé filmové databázi csfd.cz (jejíž zásluhy však nelze podceňovat) začal v posledních deseti letech v našich končinách – především mezi mladšími generacemi – výrazně narůstat počet cinefilů, tedy lidí zamilovaných do světa celuloidu a stříbrného plátna. Tato skutečnost samozřejmě nemohla ujít ani knižnímu trhu, který adekvátně zareagoval, takže nárůst zaznamenal i počet počet publikací věnujících se filmovému umění.

Kromě několika zásadních filmovědných děl, jež se těší oblibě a uznání v celosvětovém měřítku (např. knihy Dějiny filmu a Umění filmu dua David Bordwell a Kristin Thompsonová či každoročně aktualizovaných 1001 filmů, které musíte vidět než umřete Stevena Schneidera), přispěli se svou troškou i domácí autoři. A právě to je případ i Karla Jordána a jeho průvodce světovými westerny Tenkrát na západě.

Nejde o první autorovu knihu přibližující čtenáři prostředí filmového westernu, Jordán je také tvůrcem publikace Můj bratr Vinnetou o fenoménu apačského náčelníka, jehož mnohokrát zfilmované osudy vytvořil v pohodlí svého bytu německý spisovatel Karel May (takže slovo „western“ zde berme s rezervou). Tentokrát si však Jordán vytkl snahu posvítit si na westernový žánr poněkud komplexněji a globálněji. Tedy, alespoň zdánlivě.

Výrazně totiž inklinuje k westernu s evropskými kořeny - především pak opět k tomu vinnetouovskému, případně k italské “spaghetti” odnoži. Ne, že by se klasickým hollywoodským kovbojkám vyloženě vyhýbal, dostávají však citelně méně prostoru - nehledě na jejich důležitost (v komparaci třeba s x-tými, kvalitativně často pochybnými částmi filmového života apačského náčelníka).

Podobně zběžně a z rychlíku se kniha věnuje ranému rozvoji žánru či westernům ze zemí mimo Evropu a Severní Ameriku. V závěru pak na pár stránkách zavítá do současnosti, k titulům jako Opravdová kuráž bratří Coenů či animovaný Rango režiséra Gorea Verbinského.

Průvodce, který potěší, ale nenadchne

Kniha s podtitulem „Český průvodce světovými westerny,“ se snaží tvářit jako encyklopedie, heslovitá a zkratkovitá - po stručném úvodu do kapitol (jejichž spojovacím prvkem jsou nejčastěji jednotlivé evropské národní kinematografie, které se filmům z prostředí Divokého západu věnovaly výrazněji – dostane se samozřejmě i na tuzemské filmy, především celuloidový klenot Limonádového Joeho) následuje jakýsi vlastním zhodnocením kvality doplněný sumář důležitějších titulů, který ovšem nepřináší jiné informace, než ty, které si může čtenář snadno zjistit na filmových serverech typu csfd.cz či imdb.com.

Výběr titulů je navíc značně subjektivní a na některé z těch významných se vůbec nedostalo. Pozor by si měl čtenář dát také na spoilery, tedy informace prozrazující dějové zvraty a pointy, v jejichž užívání se autor nikterak nestresuje.

Zarážející je, kolik nepřesností a údajů, o jejichž pravdivosti lze přinejmenším pochybovat, se v textu objevuje - například počet filmů, jež natočil John Wayne. Na druhou stranu, text je příjemně čtivý, plný nadhledu a občasné ironie, součástí je i bohatý obrazový doprovod.

Je tedy otázkou, komu je Tenkrát na západě vlastně určeno? Na laiky či začínající fanoušky filmu Jordán často užívá odbornějších terminologií. Zkušenějším naopak bude připadat, že kniha pouze bruslí po povrchu, střílí jména titulů rychlopalbou od pasu, a přitom nepřináší pranic objevného ani záslužného.

Rozhodně se nedá považovat za filmovědný text; nejeví tendence ponořit se do hlubších analýz, takže se ani nesnaží přiblížit westernové stereotypy, rozebrat mýtickou strukturu těchto filmů či hlouběji definovat etapy, v nichž westerny úspěšně plnily pokladny kin a těšily se vysokému diváckému zájmu, a provázat je s politickou a kulturní situací ve světě a společnosti své doby.

Nehledejte proto v Tenkrát na západě bibli westernového filmu, Jordánův průvodce doopravdy pouze provází – a proto ji ti, kteří sami dobře znají cestu, mnoho neupotřebí. Inu kniha, o které platí staré přirovnání k již zaniklému časopisu Premiere: „Čtení do fronty na lístky v multiplexu.“ I takové čtení má ovšem svůj smysl a lze se z něj odrazit někam dál...