portál pro milovníky knih
Lampa

Planetary - střepy dvacátého století ke složení

název knihyPlanetary.

nakladatelstvíBB ART

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2013

počet stran142 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formakomiks

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-7461-354-8

Před necelým půl rokem jsme informovali o prvním díle komiksové řady Planetary, kterou vydalo nakladatelství BB/art. Nyní máme v rukou druhý díl a přesně jak se dalo tušit během prvního, který byl spíše prologem než čím jiným, konečně se začíná něco dít.

V předchozím článku (najdete zde) jsme si stěžovali, že expozice Warrena Ellise je k uzoufání dlouhá. Lepení povídek na sebe v touze nerozkrýt úplně vše a přitom neznudit čtenáře, než dojde k zásadním odhalením, je vyčerpávající boj, který Ellis přesvědčivě nevyhrává. Od čtenáře totiž vyžaduje více než většina komiksových tvůrců. Chce po něm, aby se sám zapojil do pátrání v roztříštěné mozaice, jejíž fragmenty se snaží příslušníci Planetary (titul komiksu je zároveň názvem organizace, která se snaží vypátrat tajné dějiny 20. století) najít a poskládat do komplexnějšího obrazu.

Číst je třeba velmi pozorně, svou roli může hrát jakákoli zmínka, kdejaká obrazová narážka. Udržet krok s autorem není ani trochu snadné a pátrání českému čtenáři znesnadňuje také téměř patnáctiletá časová bariéra, která od vydání originálu samovolně narostla. Přesto je v našem prostředí narážky, které se v komiksu objevují, pochopit až dnes, kdy máme k dispozici většinu základních kamenů anglosaského komiksu 80. a 90. let.

Základním prvkem Planetary je tajemství, které se kumulovalo po celé 20. století a na prahu nového tisíciletí je zralé k vyhřeznutí na světlo. Pochopitelně to není tajemství jen tak ledajaké. Jde o kompletní paralelní dějiny světa, které skrývají neuvěřitelné divy, jež se někdo snaží držet dál od obyčejných lidí (podotkněme, že prostý lid v komiksu zosobňuje pouze čtenář, normální jedinci se v komiksu prakticky nevyskytují, výjimky jsou pak využívány převážně jako kanónenfutr). Planetary přitom není organizace, která by je chtěla odtajnit. Pouze je eviduje a tu a tam se snaží zabránit těm zlým, aby nenabrali příliš na síle.

Planetary, respektive tři členové úderné jednotky, je jakýsi neutralizátor, roztok, kterým se zalévají místa, na něž nakapala žíravina zloduchů a metalidských šílenců. Zároveň se pod povrchem samotného týmu odehrávají roztodivné třenice, které taktéž směřují k velkému odhalení.

Druhá kniha ale také pokračuje v nastaveném tempu. Díl první nechal čtenáře tápajícího, a tak je na Ellisovi, aby přiostřil zápletku a zvýšil sázky. Moc se mu do toho nechce, a tak krmí čitatele nejrůznějšími historkami, které se dají shrnout slavným rčením: To, že jste paranoidní, neznamená, že vás nesledují.

V Planetary probublávají nejrůznější konspirační historky, které mají za cíl znejistět hlavní hrdiny i čtenáře. Ellis není na nápady skoupý, a jen proto, aby svedl své postavy ze stopy, kupí další neskutečné teorie a příběhy, v nichž se jen stěží orientuje. Fascinujícím faktem zůstává, že právě to je jedním z primárních cílů celého komiksu. Reflexe přebujelých superhrdinských komiksů, v nichž se dá jen stěží zorientovat, bezvýchodnost při snaze dobrat se nějakého širšího rámce, k tomu vydařené narativní využití ztráty paměti hlavního hrdiny (což je v mnoha dalších komiksech nefunkční a omšelé klišé)…

Střídají se nejen kulisy, ale i styl vyprávění, klíčovým okamžikem je ale okamžik, kdy Eliáš Snow ve flashbacku spatří Sherlocka Holmese, který k němu promlouvá. Velmistr detektivního žánru je sice jen jednou ze slavných postav komiksovo-mysteriózní „forrestgumpovky“, ale konečně máme jasno! A s námi i autor. Bude se nakonec jednat o detektivku. Přiznejme si, že po tak dlouhém tápání v těžko uchopitelném labyrintu je toto odhalení osvobozující. Uleví se i hlavnímu hrdinovi, který se konečně začne rozvzpomínat na svou minulost a Planetary může konečně dostat nějaký spád. Dočkáme se snad hned ve třetí knize, vše už je připraveno.

Tagy:komiks