portál pro milovníky knih
Lampa

Lže se dětem v Británii stejně jako u nás?

název knihyVelké lži pro malé děti

nakladatelstvíPASEKA s.r.o.

číslo vydání1. vydání

místo vydáníLitomyšl

rok vydání2012

autor

jazyk vydáníČeština

literární formahumor, satira

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-7432-180-1

Andy Riley, autor Králíčkových sebevražd je zpátky a dokazuje, že být kreslířem vtipů je velmi obtížná práce, která dost často ani není vtipná. Po králíčcích přišel Domácí zubař, ve kterém Riley předváděl nezdolného ducha britského domácího kutila, jenž si poradí úplně se vším, hned za ním běželo Sobecké prasátko, které bylo docela svině. Teď se Riley zaměřil na to, co všechno nám spolknou malé děti.

Lhát se nemá. Natož malým dětem. Děláte-li tak, obrátí se to nakonec vždycky proti vám. O tom by vám mohl vyprávět i Calvinův tatínek z komiksových stripů Calvin a Hobbes. Ten také zkouší, kam až může zajít a co mu u dětské mysli ještě projde a co ne. A přesně to je tématem nové knížky Andyho Rileyho, kterou právě vydalo nakladatelství Paseka (stejně jako všechny předchozí Rileyho knihy).

Komu to tu lžete?

Naneštěstí Velké lži pro malé děti, jak zní celý název, jsou čistou ukázkou toho, jak to vypadá, když vydavatelé (potažmo fanoušci a jiní zákazníci) nutí autora, aby chrlil další a další ztřeštěné, ale o to vtipnější nápady. Riley se tentokrát zaměřuje na téma, ve kterém už není stoprocentně invenční. Naopak využívá lží, které se malým dětem skutečně říkají. Pouze jim dává grafickou podobu. Kde jsou doby sebevražd králíčků, o kterých nikdy před ním nejspíše nikdo nepojednal (a přitom jsou zcela zásadním biologickým jevem, za který by si Riley zasloužil ocenění nejen jako kreslíř!).

Velké lži jsou ale z jiného soudku. Naplno se zde projevuje autorova další obsese - kromě králíků má spadeno i na mravence, kterým věnuje největší počet podivných lží. Kupříkladu když je prý všechny nepojmenujete, budete mít celý život smůlu.

Českým dětem se lže jinak

Naprostá většina vtipů má ale největší potíž ve faktu, že nefungují v českém prostředí. Filmy s dinosaurem Barneym ti spálil děda, ne my. Tak, teď babo raď. Kdo u nás asi ví, že dinosaurus Barney je ošklivá fialová věc, která se na britských televizních obrazovkách objevovala od roku 1992 do roku 2009 a zaplaťpánbůh z nich podle všeho už nadobro zmizela? A kdo chce při čtení kreslených vtipů dohledávat na Wikipedii? Nikdo.

A tak je to bohužel ve větší či menší míře u většiny vtipů. K těm povedenějším patří třeba informace, že klauni tají při teplotě 29°C a vůbec nejlepší je sdělení, že maminky jsou po víně chytřejší. Právě na této stránce se nachází centrální sdělení celé knihy a je to právě tato lež, která spasí celou knihu a přesvědčí vás, že jste si ji nepořizovali zbytečně.

Pár perel se najde

Jednoduše řečeno, v knize je několik mouder, která za to stojí, ale zbytek je buď nepřenositelný do českých podmínek, nebo není příliš vtipný ani v tomto případě. Možná by nebylo špatné pozvat Rileyho do Česka a nechat jej navštěvovat pár týdnů naši Poslaneckou sněmovnu a překládat mu články z médií. Kniha Neuvěřitelné lži pro české občany by měla zaručeně celosvětový úspěch.

Poslední připomínka se týká překladu (tentokrát byl nutný), konkrétně mytologické bytosti, kterou jsme u nás donedávna neznali. Jde o vílu Zubničku. Její jméno prozatím kolísá mezi Zubničkou, Zuběnkou a zoubkovou vílou. Překlad užitý v Rileyho knize zní zubová víla, což je nejprozaičtější řešení bez invence, kterou by Riley snesl. Zcela jistě by bylo lepší mezi naše děti žádné Zubničky netahat, ale globalizaci se neubráníme. Šíření jména Zubnička (asi nejpovedenějšímu z uvedených) navíc napomáhá popularita Pratchettovy Zeměplochy, ve které ji takto pojmenoval Jan Kantůrek.

Tagy:komix, humor