portál pro milovníky knih
Lampa

Kůstek jde v příběhu až na kost

Jsou komiksy, které by měly vycházet v kratších časových intervalech, protože čekat na každý další díl je utrpení. Je pravda, že na dokončení Sandmana jsme čekali deset let a nějak jsme to přežili. Od roku 2010 jsme se právě dočkali čtvrtého Kůstka, což vlastně není zase tak špatné. Jeden z nejkouzelnějších a nejoceňovanějších komiksů minulého desetiletí přináší naprosto nečekané zvraty. Přichází Ostrozub, vládce východních pomezí.

Jeff Smith, jehož autorský komiks získal desetkrát Eisner Award a jedenáctkrát Harvey Award a navíc byl časopisem Time označen jako jeden ze sta nejlepších komiksů historie, je kouzelník. Kromě fantastických dialogů, které do češtiny s bravurou přenáší Michael Bronec, dokáže budovat spletitou a napínavou zápletku. V prvních knihách, které byly čtivé a skvěle zábavné, naznačí síť záhad, které čtenáři i jeho hrdinům logicky vrtají hlavou.

Stále spletitější ornament

Pochopitelně že je zde utajená dědička království. Jistě že jsou tu draci. Samozřejmě že je tu příšerný nepřítel, kterému se stůj co stůj musí zabránit, aby usebral svoje síly a dobyl svět. Jinak by to vlastně ani nebyla žádná pořádná fantasy. Jenže před čtenářem vyvstává další znepokojivá otázka - je tohle vůbec fantasy? Svět Kůstků je pozoruhodně lidský (i když z něj odešli už v prvním díle). Čtou Bílou velrybu a tak vůbec… Přitom vůbec nevypadají jako lidi… A jakou mají roli v celém příběhu? Tu hlavní, když se podle nich série jmenuje? Těžko říci i po dočtení dalšího pokračování.

I přes nevyřešené záhady byl ale tentokrát Jeff Smith o poznání milosrdnější a konečně začíná vysvětlovat všechno, co čtenáře trápí již od prvního dílu. Dobrá, „všechno“ nevysvětlí, ale alespoň proces osvětlení nastartuje. Konečně se dozvíme něco více o původu Trnky a o tom, jaká je její úloha v příběhu. Vysvětlí se i důvod, proč příšery jménem krysáci neustále pronásledují Podfu Kůstka, který v tom jednou v životě bude možná dokonce nevinně. Dozvíme se i to, kdo je tajemná postava v kápi, která slouží Pánu kobylek. Vlastně se dozvíme i to hlavní - kdo je onen tajemný Pán kobylek.

Snění proti skutečnosti

Jeff Smith totiž konečně vysvětlí mytologii svého světa včetně tajemné úlohy draků na světě. Nepřichází s ničím, co by se v jiných variantách nedalo najít u jiných spisovatelů, ale jeho podání je velmi originální, potěší čtenářskou duši, která miluje příběhy, a navnadí k dalšímu čtení.

Podle všeho existuje kromě světa nehmotného ještě svět snění, jakési kolektivní nevědomí, ve kterém se dá vědomě jednat, pokud k tomu máte nadání. Snění dříve hlídali draci, ale potom, co jejich královnu napadl Pán kobylek, který se rozhodl dostat ze světa snů do reality, proběhla strašlivá válka, po které došli k rozhodnutí, že by neměli nést tak velkou zodpovědnost.

Musí v tom být draci

Smithovi draci jsou proto tvory na pomezí snů a reality - pohybují se oběma světy. Tím se vysvětluje zjevování se velkého rudého draka Ferdovi Kůstkovi (ten strávil v bezvědomí daleko více času než jeho bratranci). Snění je navíc v křehké rovnováze s běžným světem a ukazuje se, že hraje v příběhu podstatně větší roli, ne by se mohlo zdát.

I během poskytování odpovědí ale atmosféra stále houstne. Smith sice nezapomíná na humor, který je jedním ze základních kamenů jeho vyprávění, ale přitom stále zahušťuje předivo příběhu, a namísto aby odpovědi zjednodušili interpretaci celého dění, je situace horší a horší. Napětí při čtení je téměř hmatatelné a vyvrcholení není žádným rozuzlením, ba právě naopak. Konec je tak nejednoznačný, že se ocitnete v podobném rozpoložení jako po dočtení Tance s draky G. R. R. Martina.  Nezbývá než doufat, že se nakladatelství Crew podaří vydat další díl co nejdříve.

Tagy:komiks