portál pro milovníky knih
Lampa

Krutá severská hra na pravdu

V jednom ze stockholmských bytů opatřených elektronickými zámky je objevena zle ztýraná mladá žena v bezvědomí. Dívka, která přišla do Švédska z Litvy s vidinou, že bude pracovat třeba za barem a vydělá dvacetkrát tolik, co doma. Místo toho skončila jako prostitutka s dluhem za falešný pas, který si musí odpracovat denní "normou" dvanácti zákazníků. Podle východiska kriminálního románu Box 21 očekáváte tradiční thriller, v němž půjde o rozkrývání sítě obchodu s bílým masem. Jenže stačí jen pár desítek stránek a z někdejší oběti je náhle pachatelka, která v márnici nemocnice, v níž léčili její zranění, drží pět rukojmí ověšených semtexem. O několik kapitol dál se však role znovu obrátí ...

Severskou krimi čtu s chutí a vydatně. V poslední době ale už začínám vykazovat jisté známky přesycení s pocitem, že mě už nic v žánru nepřekvapí. Těch vyšinutých vrahů na ledových severských pláních.Těch sympatických vyšetřovatelů, řešících rodinné trable, přepracování nebo potíže se sebou samými. Box 21 je ale jiný. Lokalita vlastně není důležitá, stejný příběh by se mohl odehrávat klidně i v Praze, jen ona dívka by pravděpodobně pocházela z Ukrajiny a nikoli Pobaltí. Jen kdyby ho tu někdo uměl tak dobře napsat.

Anders Roslund a Borge Hellström mají své příběhy podepřené životní zkušeností. Roslund je někdejší televizní reportér, který se věnoval právě kriminalitě a sociálním otázkám. Hellström je zakladatelem organizace, která se stará o resocializaci pachatelů a drogově závislých. Oba tedy vědí, jak vypadá zločin, jak složitá či nemožná je cesta k nápravě a že kořeny zla jsou zapuštěné hlouběji, než si dokážeme představit. Jejich styl je jasný, reportážní, na dění pohlížejí očima několika postav, které skvěle charakterizují drobnými, ale působivými detaily.

Box 21 je dramatem touhy pro spravedlnosti, což autoři zrcadlí ve dvou paralelních dějových linkách. Hrdinou jednoho příběhu je vyšetřovatel Ewert Grens, který vinou cynického lotra přišel o životní lásku a tím i budoucnost. Je z něj nerudný starý chlap, všeobecně neoblíbený i mezi kolegy a posedlý touhou dostat pachatele dávného zločinu za mříže. Zkušený kriminálník sice vždy pobyde pár let v lochu, ale většinu viny mu soud nikdy nedokáže a tak mu vězení slouží vždy jen jako místo pro nové kontakty. Zastrašování svědků, vydírání. Pak ale udělá jednu chybu a Grens jako ohař cítí šanci dostat jej do chládku konečně napořád. V souběžné linii sledujeme nešťastnou Lydii, jejíž zoufalý čin v nemocniční márnici je veden stejnou snahou jako Grensovo úsilí - dosíci pro sebe spravedlnost. K tomu jí má napomoci obsah boxu číslo 21, skrýše, kterou si ona a její přítelkyně Alena pořídily jako šanci na únik i schránku na pravdu. Ovšem pravdu tak nepohodlnou, že ti, kteří by měli dívku chránit, se budou nejspíš starat o to, aby nikdy nevyplula na povrch.

A tady je další velké téma - vlastní svědomí. Policie dostane do ruky všechny důkazy, osvětlující Lydiiny skutky, ale porozumění startuje vlastní bolestný zápas se svědomím. A co je vlastně správné? Roslund a Hellström nabízejí zprvu svým hrdinům a potažmo i čtenářům únik z nepříjemné situace s pocitem, že takhle bych se dost možná zachoval i já sám. Vždyť svět není černobílý, stojí pravda vůbec za bolest nevinných? Jenže doslova na poslední stránce uštědří čtenáři ránu pěstí mezi oči. Zvrat, který všechno převrátí naruby a zanechá odpornou pachuť na patře. Stanovisko autorů je tedy jednoznačné. Řečeno s Albertem Einsteinem: úsilí o pravdu musí být nadřazeno jakémukoliv jinému úsilí. I kdyby ta pravda vypadala na první pohled stejně lákavě jako mršina u cesty. Anebo jinak, bez moralizování: Roslund s Hellströmem zkrátka napsali vynikající thriller s mistrnou pointou.