portál pro milovníky knih
Lampa

Když upíři kráčí ve dne po Las Vegas

Když se objevil první díl komiksu Americký upír, zasloužil si pozornost hned z několika důvodů. Prvním, díky dobrému marketingu zcela nepřehlédnutelným, byli autoři. Krom duchovního otce Scotta Snydera se na vyprávění podílel i velmistr hororového žánru Stephen King, kterého původně poprosili pouze o předmluvu. Snyderův koncept upíra se mu však zalíbil natolik, že vůbec poprvé v historii vstoupil na pole komiksů. Společně pak na střídačku odvyprávěli celou první knihu.

První kniha byla více než příjemné žánrové dílko s velmi břitkými dialogy, které byly, jsou a budou Kingovou doménou. Možná i díky střídání dvou autorů mělo vyprávění rychlý spád a přes poměrně jednoduchou zápletku šlo o komiks, jenž díky dokonalému řemeslu zůstane dlouho v paměti. Základní premisa představuje nový druh upíra, který prozatím žije v jediném exempláři. Zrozenec americké půdy vznikl krutou náhodou a naneštěstí už za jeho života se jednalo o velice zkaženého jedince. Jmenuje se Sweet a jméno je to jediné, co má společné s přeslazenými upírky ze ság jako Stmívání.

Snyder přišel s upírem, kterému nevadí sluneční svit a slabý je pouze v bezměsíčných nocích. Společně s Kingem pak rozehrávají zajímavý příběh, jenž se odehrává ve dvou časových rovinách. První popisuje zrod upíra Sweeta během éry Divokého západu, druhá pak přivádí čtenáře do Hollywoodu roku 1936.

Snyderovi upíři se odlišují druhově, jeho americký upír je vrcholem evoluce a zdatností značně převyšuje upíry staršího typu. Navíc jednotlivé druhy upírů se nenávidí, a tudíž vzniká prostor ke krvavé lázni, která co nevidět zaplaví Kalifornii. Upír Skinner Sweet se o to postará. Z neznámých pohnutek ale stvoří svou první chráněnku. Pearl Jonesová, mladá adeptka herectví, je jeho přesným opakem. Je morální, soucitná, zkrátka má všechny vlastnosti, které Skinner Sweet neměl ani zaživa. Možná právě proto nenechal Pearl zemřít a dal jí neživot věčný.

Druhá kniha - již bez Stephena Kinga - nás přivádí do nevadského městečka Las Vegas taktéž v roce 1936. Staví se zde největší přehrada v USA a spolu s ní i největší město hříchu světa. A bylo by divné, kdyby tuhle kombinaci - na dálku vonící krví a penězi - upíři nezavětřili. Skinner Sweet tu pochopitelně také nemůže chybět. Ovšem celá věc má jeden háček - ve městě je evidentně ještě jeden hráč, o kterém toho ostatní upíři moc neví...

Čtenář se však záhy dozvídá více. Kromě jiného také o existenci organizace Vazalové Jitřenky, která loví upíry (Buffy v roce 1936 ještě nebyla). Její členové navštíví Pearl (která se skrývá na kalifornském venkově), aby zjistili slabá místa nového upířího druhu. V Las Vegas mezitím kdosi vraždí investory stavby přehrady a tamní policista, kterému kdosi nedávno zabil otce, se snaží vraha vystopovat. To by se mu ale do cesty nesměl motat Skinner Sweet a celá banda upírů.

Pokud bychom hledali rozdíly mezi první a druhou knihou, nebylo by složité je vyjmenovat. První kniha byla silně efektní, strhávala pozornost a neřešila příliš detaily. Druhá tolik nespěchá. Snyder rozvíjí svůj koncept světa, v němž žijí upíři, a nechává vydechnout Pearl, která se snaží vzpamatovat ze šílených událostí v Los Angeles. Pro ni je druhá kniha intermezzem a nejinak je tomu v případě Skinnera Sweeta. Také on vystupuje v příběhu jen sporadicky, ve světlech reflektorů stojí mladý policista, na kterého už zanedlouho dolehne tíha odhaleného tajemství.

Tempo celkově zvolnilo a čtenář se může v klidu nadechnout, a to i přes to, že krve teče v příběhu dost a dost. Je vidět, že si Snyder chystá půdu pro něco většího, co přijde nejspíš v další knize. Kingova absence je cítit zejména v dialozích, kvalita příběhu neutrpěla, švih komunikace mezi postavami však ano. Ale i tak nezbývá než se těšit na další díl, který slibuje další zajímavé zvraty.

Tagy:komiks