portál pro milovníky knih
Lampa

Každý čtvrtek novou knihu (11)

Každý čtvrtek novou knihu. Heslo, které něco pamatuje, ale to ještě není důvod ho zatracovat. V minulosti symbolizovalo nutnost vystát mnohdy nekonečnou frontu, jen abyste zjistili, že vyjma klasiků marxismu leninismu už na vás z aktuální nabídky knih nic, co byste chtěli číst nezbylo. Dnes máme problém opačný - knih vychází tolik, že udržet si byť jen elementární přehled o tom, co zajímavého se natrhu právě objevuje, je nadlidský výkon. Proto jsme se rozhodli k osvědčenému hesli vrátit. A jelikož nejsme troškaři, budeme v tomto nekonečném seriálu vybírat každý týden hned čtyři knihy, které by vaší pozornosti rozhodně utéct neměly. Tady je máte.

Peter May - Skála

Peter May - SkálaPeter May, novinář, scénárista a spisovatel ověnčený cenou řadou cen, vydává úspěšné detektivní romány již několik desetiletí, českému čtenáři však doposud nebyl představen. Toto politování hodné opomenutí nyní napravuje nakladatelství Host, které nám přináší jeden z jeho románů v překladu Lindy Kaprové. Skála je thriller temný a děsivý jako bouřlivé skotské moře za zimní noci. Skotský ostrov Lewis je krásné, ale drsné odlehlé místo bez stromů, bičované větry, pokryté vřesovišti, kde se topí rašelinou a mluví gaelsky. A kde je snad jen strach lidí z Boha silnější než starost o živobytí. Pod zástěrkou víry však přežívají staré pohanské hodnoty a prapůvodní touha po krvi a pomstě.

Na ostrov přijíždí nedávnou ztrátou syna poznamenaný policejní detektiv Fin Macleod, jenž se má podílet na vyšetřování brutální vraždy, provedené podle stejného scénáře jako vražda v Edinburghu. Fin prožil na ostrově Lewis dětství, takže je pro něho vyšetřování zároveň cestou domů a do minulosti. Setkává se s dávnými kamarády, s Artairem, který si vzal Marsaili, Finovu první lásku, a s mnoha dalšími. Pro většinu z nich však není vítán. Fin netuší, že klíč k případu by mohl otevřít i dveře, za nimiž je ukryto tajemství, jež se bezprostředně týká jeho samého. Jakou roli v případu hraje Finova dávná účast při tradiční výpravě na lov terejů hnízdících na nepřístupné nebezpečné skále An Sgeir? Tragédie, jež se tam tehdy odehrála, povede i po všech těch letech možná k další oběti.

Skála je detektivní román vzácné síly a představivosti odehrávající se v kulisách, které připomínají velké anglické romány devatenáctého století, například Na Větrné hůrce Emily Brontëové. Peter May napsal napínavý příběh o temnotě v lidských duších a o tom, jak obtížné je uniknout minulosti.

Skálu si za akční cenu můžete pořídit od 3.4.2013 v Dobrých knihách.

Tana Frenchová - Ztracený přístav

Tana Frenchová - Ztracený přístavTana Frenchová je na rozdíl od Petera May našim čtenářům dobře známa (knihožrout například před časem přinsel ukázku z jejího románu Na věrnosti). Další román, ve kterém irská autorka dokládá své mistrovství psychologické detektivky. V nedostavěném a jen z části obydleném satelitním městečku za Dublinem dojde k vraždě dvou dětí a jejich otce. Matka je převezena na intenzivní péči a bojuje o život. Případu se ujímá Dělovka Kennedy, vyšetřovatelské eso dublinského oddělení vražd. Zprvu se spolu se svým mladším parťákem Richiem domnívají, že případ je jasný: Pat Spain se stal obětí hospodářské krize, takže zabil svoje děti, pokusil se zabít i svou ženu Jenny a nakonec spáchal sebevraždu.

Je tu však až příliš mnoho nevysvětlitelných okolností a stopy vedou dvěma směry zároveň. Navíc se ke slovu hlásí i Dělovkův soukromý život. Jeho sestra Dina, která se o případu dozví ze zpráv, začíná mít opět psychické problémy a vzkřísí něco, o čem se Dělovka domníval, že to má pevně pod kontrolou - něco, co se v těch končinách jednoho léta přihodilo jejich rodině, když byli ještě děti ...

Ztracený přístav si za akční cenu můžete pořídit v Dobrých knihách.

Charles Bukowski - Ženský

Charles Bukowski - ŽenskýCharles Bukowski je asi postava, kterou není třeba nikomu představovat. Někdo ho miluje, někdo nenávidí, ale každý ví, o koho se jedná. V románu Ženský (Woman, v češtině též vydáno pod názvem Ženy) se Henry Chinaski, Bukowského alter ego, objevuje v roli stárnoucího uznávaného spisovatele, a jak už napovídá sám název, prochází celou řadou vztahů s příslušnicemi opačného pohlaví (adjektivum "něžný" v tomto případě není na místě). Tyto vztahy jsou zpočátku vášnivé a bezprostřední, ale nakonec téměř vždy sklouznou do ubíjejících poloh a oba zúčastněné nemilosrdně drtí. Chinaski tak vrávorá z jedné ženské náruče do druhé a v každé nachází jen chvilkové uspokojení.

Znalci Bukowského života a tvorby mohou v románu objevit drobné radosti a paralely - např. postava Lydie Vanceové byla zpracována podle Bukowského chvilkové přítelkyně, sochařky a příležitostné básnířky Lindy Kingové. Pracovní název knihy zněl Milostný příběh hyeny a je volně inspirován Boccacciovým Dekameronem.

Ženský si za akční cenu můžete pořídit v Dobrých knihách.

Miloš Doležal - Jako bychom dnes zemřít měli

Miloš Doležal - Jako bychom dnes zemřít měliNoc z 23. na 24. února 1950. Černý tudor projíždí zasněženou Vysočinou. Vpředu řidič se spolujezdcem, který popíjí čaj z termosky. Na zadním sedadle zhrouceně leží osmačtyřicetiletý kněz s oteklou tváří, který má na nohou narvané bačkory, na nártu rozstřihnuté, aby se do nich jeho opuchlé nohy vůbec vešly. Dva rozsvícené světlomety metají žluté kužely po sněhu. Je po půlnoci a pražští příslušníci StB soudruzi Bohumil Košař a Stanislav Cvíček právě přivezli z valdické věznice do Číhoště na filmovou rekonstrukci kněze Josefa Toufara. Dobitého po brutálních výsleších, těžce a sípavě dýchajícího, podivně zkrouceného a držícího se za břicho. To už není ani Getsemanská zahrada, ani bičování – teď se losuje o jeho šat. Jihlavský estébák Josef Solař, který na kraji vsi žoviálně vítal unavené soudruhy z Valdic, v roce 1968 prohlásí: „Toufar nemohl normálně jít a dva naši soudruzi jej museli vést. Při této chůzi vydával bolestné nářky. Trochu mi to připomínalo chroptění."

Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání sedmačtyřicetiletého P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Následně se do rozbíhajícího církevního objasňování vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, unesen a mučením jej příslušníci StB nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Toufarova mučednická smrt zhatila připravovaný inscenovaný monstrproces, nezastavila však otevřený útok komunistického aparátu proti katolické církvi.

Autor této knihy se zdaleka nespokojil s tím, že by začal vypravovat životní příběh kněze Josefa Toufara (1902 až 1950) dnem jeho příjezdu do Číhoště. Dosud stál hlavní aktér příběhu stranou, nikde nebylo možné dočíst se, z jakých pocházel poměrů, co jej vedlo k rozhodnutí stát se knězem a jak dlouhá cesta vedla k vysvěcení. Základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrácení či potvrzení toho, zda se křížek skutečně v adventním čase roku 1949 tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Léta pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí tvoří opěrný systém díla.

Miloš Doležal nepojímá obsáhlý životopisný portrét patera Toufara jako chladné historické pojednání, nechybí v něm bezprostřednost ani humor, a přece ani o krok neustoupí požadavku na absolutní dokumentární věrnost, každou uvedenou informaci opírá o konkrétní nálezy v archivech a osobní svědectví pamětníků. Kniha Jako bychom dnes zemřít měli se skládá ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové. Vzniklý celek je také důkladně vyvedenou kronikou života jedné části Vysočiny v první polovině minulého století, krajiny, jež v sobě nese stigmata hrdinů a mučedníků. Spolu s autorem, pamětníky i fotografiemi putujeme po místech dnes zbořených, zatopených, či zjizvených necitelnými zásahy do krajinného profilu z dob komunismu. Ne náhodou říká básník a historik Zbyněk Hejda, že Miloš Doležal Vysočině vrací její paměť.

Knihu Jako bychom dnes zemřít měli si za akční cenu můžete pořídit v Dobrých knihách.