portál pro milovníky knih
Lampa

Jonas Jonasson: Stoletý stařík

název knihyStoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

nakladatelstvíPanteon

číslo vydání1. vydání

místo vydáníMladáBoleslav

rok vydání2012

počet stran398 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-87697-00-9

Vypadá to, jako by se se severskými bestsellery roztrhl pytel. Po bezesporu jedné z nejpopulárnějších knih poslední doby, Trilogii Milénium Stiega Larssona, se českému čtenáři nyní představuje švédský titul z pera někdejšího novináře Jonase Jonassona (1961). Jeho Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, se záhy po vydání v roce 2010 stal bestsellerem ve Švédsku i dalších evropských zemích. Ačkoliv román svým značně krkolomným titulem naráží na zmíněnou Larsonovu trilogii, je na rozdíl od ní značně absurdním vyprávěním švédského barona Prášila, konkrétně geronta Alana Karlssona.

Dva světy

Bezmála stoletý stařec Karlsson má zbytek života strávit v domově důchodců. Zde se pod dohledem přísné sestry Alice chystá pompézní oslava jeho kulatých narozenin, k níž jsou přizvána média i místní politici. K narozeninové párty však nakonec nedojde, neboť Alan se rozhodne zmizet. Místo oslav vyleze nepozorovaně z okna a vydá se v trepkách bez určitého cíle do světa. Když na místním autobusovém nádraží spontánně odcizí kufr nezdvořilého mladíka, má o zábavu postaráno. Zaměstná tak nejen vedení domova důchodců, ale i policii, která si až do konce pátrání není jistá, koho před kým má vůbec chránit. Neboť Alan „svůj" kufr s padesáti milióny korunami rozhodně nemíní vrátit, byť mu jsou zločinci záhy v patách.

Jonasson vypráví Alanův příběh paralelně ve dvou dějových linkách, do nichž vplétá velké množství dalších dějových nitek. Se smyslem pro detail vykresluje jednotlivé postavy příběhu tak, jak se v něm postupně objevují – od hlavního protagonisty Alana, přes drobného kriminálníka, zkrachovalého studenta, či svéráznou farmářku, která se láskyplně stará o zbloudilou slonici. Jeho fantasknímu vyprávění dominuje suchý humor a jadrné výrazy. Během první části vyprávění, které se odehrává od května do června roku 2005, sledujeme Alana na jeho dobrodružné cestě Švédskem a seznamujeme se s osudy jeho kompliců, jež si postupně získává na svoji stranu. Bizarní skupinka společenských outsiderů se časem sehraje natolik, že je prakticky nemožné, aby kdokoliv z vyšetřujících pronikl do jejich prášilovských historek.

Druhá retrospektivní linka zavádí čtenáře do Alanovy neuvěřitelné minulostí, která se odvíjí od jeho narození v roce 1915. Ačkoliv se naivní Alan nikdy nezajímal o politiku, vždy se během svých dobrodružných cest po Španělsku, Americe, Číně či Íránu zapletl do stěžejních historických událostí 20. století. A nejen to! Na svých cestách se dokonce osobně spřátelil s řadou tehdejších pohlavárů, ať už to byl prezident Truman, kterému během tequilové eskapády náhodou prozradí postup na výrobu atomové bomby, Mao Ce-tung, jemuž zachrání snoubenku, či generál Franco. Navzdory všemu však Alan nezpychne a i nedále tvrdí, že je nepřekonatelný pouze ve dvou věcech: ve výrobě kořalky z kozího mléka a v sestrojení atomové bomby. Z nejtěžších životních zkušeností si dokáže odnést něco pozitivního, což mu pomáhá překonat nejprekérnější situace v souladu s jeho životní filozofii: „Všechno je tak, jak je, a bude tak, jak bude."

Ubaveni k smrti

Ačkoliv je právě fabulace jednou z nejsilnějších autorových zbraní, autor z ní během vyprávění střílí tak často, že snadno unaví (a záhy možná i znudí) nejen zločince a vyšetřujícího komisaře, ale hlavně svého čtenáře. To platí zejména pro retrospektivní část příběhu, v níž se každá nadcházející Alanova příhoda s dalším a dalším diktátorem stává předvídatelnější, a tím přirozeně i postradatelnější.

Navzdory tomu jde o občerstvující a vesměs zábavný pohled na politické dějiny 20. století, které ocení zejména příznivci Haškova osobitého humoru. Nutno dodat, že právě Jaroslava Haška řadí Jonas Jonasson mezi své nejoblíbenější spisovatele.