portál pro milovníky knih
Lampa

Je třeba zabít Boleynovou

název knihyPředveďte mrtvé

nakladatelstvíArgo :

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2013

počet stran350 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-257-0850-7

Thomas Cromwell přežil pád svého ochránce a velkého vzoru, kardinála Wolseyho. Ba dokonce povýšil. Nyní je královým sekretářem. Jeho prací je šeptat Evropě sladká slovíčka, vyvažovat tlaky císaře, příbuzného Kateřiny Aragonské, zapuzené první ženy Jindřicha VIII., a krále francouzského. Udržet Anglii silnou a krále spokojeného.

Ale také opatrně našlapovat mezi namyšlenými kohoutky domácích šlechtických rodů, kteří neshlíží na vzestup kovářova syna s pochopením, i nebezpečnými ženami spojenými s nejrůznějšími zájmovými skupinami na tudorovském dvoře. A do toho dostane Cromwell další úkol: osvobodit svého krále z tenat manželství s Annou Boleynovou.

Sláva a krev tudorovské Anglie

Hillary Mantelová byla slušně  zavedenou autorkou, ale že by jí někdo věnoval kdovíjakou pozornost? To tedy ne. Vše se změnilo v roce 2009, kdy její  rozsáhlý román Wolf Hall získal ceněnou Man Booker Prize. Kniha nebodovala pouze perfektně zvládnutým historickým pozadím, aniž by měl čtenář dojem, že si autorka masíruje ego.

Detaily v ošacení, obchodních cestách, dobové korespondenci mocných, ale i všechna špína proplétající  se s luxusem, krutost promíchaná se vzletnými filozofickými koncepty...To vše bylo ve službách příběhu. Ostatně, porota Bookera vyzdvihla právě autorčino umění vypravěčské. A tak před čtenářem tudorovská Anglie skutečně ožila, stejně jako její obyvatelé – nebo lépe řečeno aktéři, protože postavy románu si uvědomují, že svět je jedním velkým divadlem a je třeba hrát své role s plným nasazením. Neb zde se hraje o život.

Dokonce si dovolím tvrdit, že Mantelová  stvořilo plastičtější a vizuálněji bohatší obraz doby Jindřicha VIII. než populární seriál Tudorovci (kterému však nelze upřít geniální tah v obsazení kardinála Wolseyho Samem Neilem). A v pokračování, nazvaném Předveďte mrtvé (za který získala Man Booker Prize podruhé), nasazenou laťku hravě překonala.

Tedy - ona ji spíše elegantně nadzdvihla. Protože tady nejde o nějaké překonávání již napsaného, ale plynulé navázání a rozvinutí. Wolf Hall byl skvělou knihou, ale zároveň byl jen přípravou na to, co teprve přijde. V aktuálním titulu se Mantelová navíc soustředí na mnohem kratší časový úsek, na jednu konkrétní kauzu (z níž však pochopitelně raší řada dalších, které mohou lámat vazy a trhat srdce). Přelom let 1535 a 1536 je ve znamení postupného pádu Anny Boleynové a její rodiny.

Thomas Cromwell přistupuje ke svému úkolu soustředěně a nemilosrdně, ale také, jakkoliv to zní paradoxně, s pokorou. Ví, že každým krokem blíž k Jindřichovi a ke splnění jeho přání, se blíží i jeho vlastní konec. Ale to jej ve jeho službě králi a vlasti nijak neomezuje. On, až nadejde čas, odejde důstojně.

Což je něco, co by si nepochybně přáli všichni zúčastnění. Jenže většinou jsou zaslepeni svými předsudky či denním sněním a vzbuzují tu pobavení, tu lítost či dokonce pouhé opovržení. Mantelová mixuje tragédii s komedií a nabízí jednu brilantní scénu za druhou, až k velkolepému finále. Velkolepému nikoliv ve smyslu vysokorozpočtových historických velkofilmů, ale co se emocí týče. Smrt Anny Boleynové není jen politickým činem, je katarzí pro postavy i čtenáře.

Přestože je samotná poprava velmi poklidná  a decentní, je jakousi symbolickou perličkou na náhrdelníku scén, v nichž Mantelová zachytila pnutí mezi světem živých, stíny mrtvých, které za sebou živí zanechali, a tušením krvavého příštího. Kateřina Aragonská ve svém vyhnanství opatruje dar od Jindřicha a stále ve svého krále věří... Anna Boleynová doufá, šlechtici spoléhají na svá jména a sám Thomas Cromwell vzpomíná na všechny blízké, které ztratil.

Mantelová předvádí jejich mrtvé  a ukazuje, že člověk je skutečně tím nejpodivuhodnějším, nejvzácnějším a nejkřehčím tvorem ze všech.  A také nejnebezpečnějším.

Král Jindra a zrození velmoci 

Romány Hilary Mantelové jsou fascinující  studií toho, jak může být člověk člověku vlkem, ale také zrození jedné velmoci. Zrození možná  mimoděčného, ale od počátku precizně řízeného. Popularita obou románů podle mého spočívá i v tom, že Mantelová dokázala využít oblíbený „procedurální“ narativ, na kterém jsou založeny např. detektivní seriály stavějící do popředí proces vyšetřování, jeho techniku a metodologii. Je to možná morbidní, ale prostě jsem cítil hluboký prožitek při sledování, kterak Cromwell a největší myslitelé jeho doby zařizují pád královny a nástup nové. Je to jako sledovat rozbor šachové partie, řekl by klasik Marlowe (ten z LA, aby bylo jasno).

Za vším sice hledej ženu, ale zde je třeba najít zástěrku – náboženskou, hospodářskou, jakoukoliv. Král Jindra si, vulgárně řečeno (však ona si Mantelová, ve službách postižení osobnosti svých postav, také dopřeje notnou porci šťavnatých replik a popisů, aniž by byť jedinkrát sklouzla za hranici nejen dobrého, ale přímo vybraného vkusu), potřebuje občas vrznout jinde a čerstvě. A tak mu jeho služebníci zařídí vlastní církev, čímž zahájí cestu k největšímu impériu všech dob.

Je nutno říct, že Mantelová si svého tudorovského kozlíka vychutnává po všech stránkách. Její Jindřich je ohromující osobnost; charisma by mohl rozdávat, ale zároveň je to král. A je tedy neomylný, nejmoudřejší, nejspravedlivější. A tak na jednu stranu pouští hrůzu na velvyslance, na straně druhé je mučen představami sexuálních perverzit (nebo prostě jen volnomyšlenkářství) žen a touží dopracovávat soudní spisy o nejrůznější necudnosti a obsese. Je dítětem, které ničí, aniž by skutečně chápalo. Cromwell za něj uklízí jeho hračky, přestože ví, že je sám jednou z nich.

Předveďte mrtvé je skvělá kniha historický román, který dává vzpomenout takové tituly, jako je fenomenální Kámen a bolest Karla Schulze; ambiciózní, plný silných scén přesně zapadajících do celkového obrazu, poetický, přestože plný krve, krutostí a chtíče, osudový... je to prostě lidský život vytesaný do slov.

Nemohu se dočkat, až Mantelová přijde se závěrečným dílem své cromwellovské trilogie. Pro samotného Cromwella si přijde smrt, pro svět literatury ale cítím velký vypravěčský triumf.

zpět na přehled26.08.2013 09:15,