portál pro milovníky knih
Lampa

It’s Too Late (Ode Records, 1971)

název knihyTelegraph Avenue

nakladatelstvíODEON

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2014

počet stran497 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-207-1516-6

Když přijde s novou knihou Michael Chabon, jde o žhavě očekávanou událost. Jeden z nejpopulárnějších autorů současné světové literatury, který dokázal okouzlit i čtenáře science fiction, držitel Pulitzerovy ceny či žánrových ocenění Nebula a Hugo si pozornost jednoznačně zaslouží. Pojďme si tedy Michaelem Chabonem povídat o otcích a synech, o deskách a filmech, o ženách, o vzdorování větrným mlýnům, o minoritách a o docela obyčejných životech odehrávajících se v jedné docela obyčejné ulici.

Nespoutané ruce génia

Telegraph Avenue. Ulice protínající kalifornské města Oakland a Berkeley. Jedno z nezpočetného mnoha míst na Zemi, kde se odehrávají lidské osudy. Malé i velké, stačí si vybrat. Chabon se ve své nejnovější knize neomezuje pouze jedním, ve své svobodě tříští pozornost a přelétává jako papoušek, jemuž někdo otevřel okno.

V centru dění leží Brokeland, místo, kde se životní cesty postav protínají. Obchod s deskami, ubytovaný v místě bývalého holičství. Afroameričan Archy a jeho židovský společník Nat v něm po dlouhých letech spolupráce balancují na hraně zániku - v sousedství má být brzy otevřeno obchodní centrum s hudebním oddělením, které Brokeland zadupe do prachu. To je však jen dílek z rozsáhlé koláže problémů, které se kolem pánů a Archyho především, stahují jako síť.

Ani tématicky si totiž Chabon nenechá svazovat ruce - nehledejte v Telegraph Avenue pouhou kritiku nadnárodních holdingů, Chabon přihazuje solidní porci „daddy issues“, když vypráví o těžkém údělu býti synem a ještě těžším údělu býti otcem, vypráví o malých lidech a jejich strachu z nové doby, vypráví o mezigeneračních konfliktech a vypráví o minoritách - rasových, sexuálních i takových, do nichž se zamykáme dobrovolně coby fanoušci určitého kulturního odvětví a žánru. Vypráví o minulosti, která člověka vždy dostihne, a pak „už je pozdě“, jak zpívá Carole Kingová. A především, jak je jistě patrné, vypráví o populární kultuře.

Živá encyklopedie jazzu a popkulktury

Archy a Nat jsou černobílým duem akolytů černošské hudby, jazzu, blues, funku, rythm and blues a kvant dalších jednotlivých odnoží. Natův syn Julius a Archyho odnikud se vynořivší dítko Titus holdují kinematografii, na zastávce se šermují neviditelnými světelnými meči, citují kultovní klasiky, navštěvují kurzy o Quentinu Tarantinovi a sní o budoucích kariérách filmaře. Stejně jako Archyho otec, bývalá hvězda blaxploatačních filmů a bývalý feťák, který o svého syna nejevil sebemenší zájem. Stále populárnější prostředí „alte?nativních“ domácích porodů zastupuje Gwen, Archyho těžce těhotná manželka, a Aviva, žena Natova. A do toho všeho tu a tam propluje nějaká komiksová narážka.

Ve své velice ambiciózní knize tak Chabon znovu ukazuje své encyklopedické znalosti popkultury od historie jazzu přes film po superhrdinský komiks. A dělá to s lehkostí a vtipem, když nechá drobné mafiánky při sledovačce mluvit tarantinovskou konverzací, nebo na akci spojenou s hudbou Archyho kapely přivede senátora Barracka Obamu.

Podobně štědrý je Chabon i ke svému jazyku, zachovávaje velice svobodný styl doplněný o poutavé metafory a přirovnání, a ke svým postavám. V knize prakticky nenaleznete antagonistu (ten, co by jím měl být, v podstatě přináší stovky pracovních míst černošské komunitě a upřímně se kaje za svoje hříchy z mládí) a i ti, kteří procházejí komplikovaným obdobím, jsou Chabonem vedeni smírně a lidsky.

Snad nemusel být tak štědrý alespoň k expozici knihy, která nepatří zrovna mezi čtenářsky vstřícné. Avšak i přes náročné počátky se Chabon ukazuje býti knize dobrým otcem. Takovým, jakého by jistě chtěly i postavy Telegraph Avenue.