portál pro milovníky knih
Lampa

Hrobaříci se vracejí

název knihyHrobaříci v podzámčí

nakladatelstvíApostrof

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2011

počet stran231 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-87561-02-7

Debut Pavly Horákové Tajemství hrobaříků v roce 2010 úspěšně navázal na tradici dětského dobrodružného románu foglarovského typu. Příběh o partě dětí pátrající po tajemství z minulosti okořeněný lehkou detektivní zápletkou je čtenářsky vděčný, a tak autorka přišla loni s dalším dobrodružstvím hrobařického bratrstva. Tentokrát ale opustila atraktivní topos Olšanských hřbitovů a poslala Šimona, Kláru, Vojtu, Evžena a Alžbětu na prázdniny k babičce.

Prazdninová idyla

Jednoznačně nejsilnější složkou románu je – podobně jako v předchozím dílu – zápletka. Autorka dovede obratně sestrojit mechanismus příběhu, tak aby cestou číhalo několik falešných stop, ale zároveň řešení záhady mrkalo na čtenáře z drobných narážek, které se na konci složí v logický celek. Dospělý její hru prohlédne celkem snadno, dětský čtenář bude mít radost, dorazí-li do cíle o fous dřív než knižní detektivové. Na rozdíl od Tajemství hrobaříků chybí V podzámčí zcela prvek napětí, či dokonce strachu. Hrdiny tentokrát nic neohrožuje a jediný kandidát na padoucha (a to ještě dosti bezzubého) se ve finále ukáže zcela neškodným v duchu přísloví, že věci nejsou, čím se zdají být.

Celkově příběh plyne v duchu totální prázdninové idyly. Nakonec i jemně naznačené milostné trable jednoho z hrdinů se vyřeší smírně coby nedorozumění. Té pohody je v knížce skoro až příliš. Přátelská setkání na koupališti, grilování či táborák, opakované obědy v místní restauraci, kde si všichni vždycky s chutí dají biftek se sázeným vejcem, jsou poněkud nadbytečné, a to navzdory tomu, že nad dobrým jídlem v kamarádské atmosféře probírají hrdinové případ ztracené monstrance. Rovněž epizoda se zámeckým plesem je v knize patrně jen proto, aby si na své přišla i dívčí část čtenářstva, která se může unášet představou velkých večerních šatů. Dramatické napětí se s Hrobaříky tentokrát na prázdniny nevydalo.

Na druhou stranu je takto kniha vhodná i pro bojácnější děti, jimž by napínavější příběh hrozil zkomplikovat večerní usínání. S Hrobaříky v podzámčí se rozhodně nikdo bát nebude. A to přesto, že archeologové na náměstí přeci jen odkryjí jednu kostru.

Věkovou hranici posunout

Zmiňujeme-li už dětského čtenáře, nakladatel uvádí, že kniha je vhodná pro děti od dvanácti let a směle ji doporučuje i dospělým. Pro ty je ovšem příběh příliš snadno čitelný, až naivní, a i hranici věku dětského čtenáře bych osobně posunula o dva až čtyři roky níže. Hrdinům je sice v prázdninovém dobrodružství okolo šestnácti (a nejstarší Alžběta dokonce už studuje vysokou školu), obávám se však, pro jejich reálné vrstevníky bude text příliš krotký, a to zejména ve chvílích, kdy řeší vzájemné chlapecko-dívčí vztahy. Zde se svou cudností i humorným odlehčováním blíží prvorepublikovému čtivu pro děvčata, což odchovancům Bravíčka nejspíš nebude stačit.

Celkově jsou Hrobaříci v podzámčí prostě mile starosvětská, nepříliš složitá, ale poctivá knížka pro hodné děti, které si potrpí na záhady, ale přitom se nechtějí nechat strašit. A nejlépe se jim bude číst na prázdninách v zahradě pod rozložitou jabloní či večer pod pruhovanou duchnou v podkroví roubenky jen kousek od starobylého zámku...