portál pro milovníky knih
Lampa

Expedice do světa umění a politických podrazů

název knihyNezaplatitelný

nakladatelstvíHOST

číslo vydání1. vydání

místo vydáníBrno

rok vydání2015

počet stran480 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formadrama

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání9788074911729

S některými knihami skončíte dřív, než jste přelouskali úvodní část. U většiny pokročíte na poslední řádky, hm, nebylo to špatné; za dva dny zapomenete. Jiné dočtete – a litujete, že byste je měli odložit. Vracíte se, opakujete si pasáže zvlášť zdařilé či subjektivně přitažlivé. Pokud jste si svazek vypůjčili, zamíříte pro něj do knihkupectví. Mezi tituly, jaké si přejí čtenáři vlastnit, patří Nezaplatitelný úspěšného mladého spisovatele Zygmunta Miƚoszewskiho, odměněný cenou za nejlepší polskou knihu roku 2013. Autor si dal záležet, aby důmyslně, přesně a efektně protkal pestré motivy napříč časem i prostorem.

„Portrét mladého muže“ stvořený Raffaelem Santim ve Florencii před půl tisíciletím, nezvěstný sedm desetiletí. Roztančená Francie v časech fin de siécle, impresionisté a Polsko roztržené mezi tři evropské mocnosti. Temná historie, která se klene od třicátých let minulého století přes kataklyzma druhé světové války. Žhavá současnost s technickými vymoženostmi, ekonomickými příležitostmi a nedozírnými možnostmi (v každém směru), v níž vzdálenost znamená jen málo. Varšava, New York, Švédsko, Chorvatsko, Ukrajina... a Tatry, srdce příběhu.

Mezi těmito orientačními body kmitá čtveřice nesourodných pátračů pověřených polskou vládou, kteří Raffaelův obraz nevyčíslitelné kulturní hodnoty (proto „Nezaplatitelný“) hledají ve svižném tempu, s vtipem a sebeironií. V prvé řadě však s vědomím, že za jeho tajemství mohou složit nejvyšší cenu, víc než strach, bolest a krev, víc než vlastní bytí: život blízkého člověka.

Román poskytuje všechno, co dnes na knižním trhu láká. Základní forma thrilleru obsahuje prvky historické detektivky, drzou konspirační teorii, politickou nekorektnost (včetně jízlivé kritiky vládních struktur Polské republiky), osudové vztahové drama, populárně naučné vyprávění o umění (nejen výtvarném). Když porovnáte díla obdivovaného Dana Browna nebo velevýkonného Paula C. Dohertyho s Nezaplatitelným, jako byste okusili dražší vánočku z hypermarketu ... a pak si dali její šťavnatou, nešizenou variantu podle rodinného receptu, kterou pro vás upekla babička.

„Chceš mi udělat veverku, bachař?“

Ze stran Nezaplatitelného sálá radost z tvorby, láska k poctivému kumštu, hrdé vlastenectví, které na čtenáře občas zamrká spiklenecky, s vlídným sarkasmem. Zvláštní, že my, Češi, kteří se jinak pyšníme nezdolným humorem, většinou se za kladné emoce ke své zemi skoro stydíme. Nebo naopak, pokud už ji ctíme, přeháníme to se smrtelnou vážností. Pro Miƚoszewskiho, aťsi vtipkuje na účet národního naturelu, je stěžejním hrdinou románu Polsko, ponižované dějinami, chybující, bláhové, ale stále nezdolné a vítězné – hodné jakékoliv oběti.

Čtyři jednotlivci v centru představují nejvýraznější položku v kvalitách románu, trumfnou i jeho dvojí úderné vyústění (kdo ze současných českých autorů by si podobný odvaz troufl, a pokud ano, kdo by ho neváhal vydat?). Zasloužili by si samostatný obsáhlý rozbor, tak geniálně je Miƚoszewski stvořil a vykombinoval. Ožili mu, sami zaplétají a rozplétají vazby mezi sebou. Jejich jednání a repliky jsou dokonale osobité; úlohy a prostor, jenž jim autor přidělil, zase optimálně vyvážené.

Čerstvě vysloužilý major Armády Polské republiky Anatol Gmitruk se zkušenostmi ze zvláštních služeb ­ jeho předobraz nepochybně poskytl rekovný plukovník Wolodyjowski z proslulé Sienkiewiczovy Trilogie. Stárnoucí, ale energii a esprit neztrácející Švédka Lisa Tolgforsová, přiléhavou přezdívkou Ronja ­ aristokratka zamilovaná do impresionismu, která pro svou vášeň loupí v galeriích; autor ji obdařil znalostí polštiny s roztomilými chybkami (bodejť, učila se v krimu. Ostatně, touto metodou rozšířil své jazykové znalosti nejeden význačný politik).

Extravagantní znalec, sběratel artefaktů a obchodník s nimi Karel Boznaǹski – barvitá a rozporuplná osobnost, důvtipná, cílevědomá i fanfarónská; pragmatický požitkář schopný na své ekofarmě vybírat slepičí vejce s hyperluxusními hodinkami na ruce. Karlova bývalka, doktorka Sofie Lorentzová, specialistka na problematiku uloupeného kulturního dědictví Polska ­černooká blondýnka s nekompromisní povahou, břitkou inteligencí a ještě ostřejším jazykem zosobňuje středoosu dynamických událostí, v nichž řeší víc nežli zjitřené účty s ex­partnerem.

Démanty v popelu

Disharmonický čtyřlístek nesouměrně spojuje poslání, obdiv k umění, potřeba člověčí blízkosti, ale také nutnost zápasit o život... a naléhavá zvídavost v neposlední řadě. Kolem nich krouží (všeho)schopný silný protivník, hodný úcty. Vyprávěním se motají vedlejší aktéři i epizodní postavičky, někteří posouvají děj, jiní se představí v kompozičně rafinovaných mezihrách. Všichni herci i komparsisté jsou však vykreslení výraznými tahy jako důkaz, že nejen ve filmu, ale i v knize neexistují malé role.

Znalec událostí druhé světové války bude Nezaplatitelným nadšen, stejně jako historik umění či prostý ctitel obrazů, o to víc si román vychutná. Díky autorově virtuóznímu stylu se nebudou nudit ani čtenáři, kteří pasou po dobrodružství. Dramatických scén, divokých zvratů a koloritu cestování se jim dostane požehnaně. I pasáže, v nichž protagonisté knihy odhalují tajemství spojené s legendárním plátnem Raffaela Santiho, působí napínavě a zábavně; tím spíše, že autor mísí reálná fakta se špetkou fikce.

Miƚoszewski nenapodobuje západní thrillery, třebaže by jeho kniha posloužila jako podklad pro ukázkový blockbuster. S nadhledem sleduje osvědčený vzorec akční narace, aby s ním elegantně a svébytně experimentoval. Literárně dokonalý text (poklona patří spisovatelově české překladatelce Tereze Pogodové) stojí na obdivuhodných a prakticky bezchybných znalostech (až na drobnůstky, například u filmu The Train). Šperkují ho břitké, důvtipné hlášky a popkulturní odkazy včetně těch, které byly zcizeny z hájemství fantastiky, jako je velký šťastný drak Falco ...

Poznámky na okraj

Raffaelův obraz vždycky přitahoval záhady. Pandán k da Vinciho Moně Lise se rovněž stal terčem hypotéz, že je umělcovým autoportrétem (v tomto případě pravděpodobně ano) či podobiznou osoby opačného pohlaví, a to Raffaelovy milenky Fornariny. Dnes je evidován mezi deseti nejcennějšími hledanými malbami na světě (pouze dvě z nich zmizely do roku 1945!). Spekuluje se, že patří do seznamu 1500 pláten zničených nacisty. Také ho ve filmu Památkáři (The Monument Men) nechali scénáristé shořet. Občas se vynoří zprávy, že se objevil buď portrét sám, nebo důkazy o jeho existenci. Jedna z těch žhavých informací, „polská stopa“, v roce 2012 Miƚoszewskiho inspirovala. V mikulovském zámku během bojových operací na samém konci války vzalo za své množství pokladů svezených nacisty z celé Evropy. Z nejasných zpráv vysvítá, že se snad něco z artefaktů zachránilo, i když zůstávají nezvěstné. Kdo ví, jestli „Portrét mladého muže“ nezabloudil až na Jižní Moravu? A mimochodem, ukrajinské salo, na kterém si pochutnávají hrdinové Nezaplatitelného, je vážně vynikající.