portál pro milovníky knih
Lampa

Elegické odměřování času

název knihyTuláci

nakladatelstvíODEON

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2011

počet stran162 stran

autor

jazyk vydáníČeština

literární formaromán

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-207-1395-7

Když začínající autor Paul Harding, někdejší bubeník, který se na prahu třicítky zapsal do kurzů tvůrčího psaní, rozeslal svůj první rukopis všem velkým americkým nakladatelstvím, dočkal se pouze odmítavých odpovědí. Debut se po třech letech odhodlalo vydat malé nakladatelství a distribuován byl mimo velké knižní sítě jen v nezávislých knihkupectvích. A zde se tuctový příběh mění v pohádku: román oslovil literární fanoušky, a přestože unikl pozornosti mnohých renomovaných recenzentů, síla šeptandy způsobila, že zaujal členy jedné poroty. Hardingovi Tuláci tak v roce 2010 nečekaně vyhráli nejprestižnější americké literární ocenění: Pulitzerovu cenu za nejlepší beletrii předešlého roku.

V Česku kniha vyšla loni v odeonské edici Světová knihovna a na přesyceném knižním trhu nevyvolala zvláštní pozornost. Útlý román totiž skutečně neoplývá atributy bestselleru (koneckonců v celých Spojených státech se před pulitzerovským úspěchem prodalo jen 7000 výtisků). Jeho kvality vycházejí zevnitř – z pomalého, melancholického uplývání času, bohaté metaforičnosti, prolínání skutečnosti a snění, podrobných lyrických popisů přírody a dlouhých meditativních pasáží. Jednoduchý nedějový příběh, prakticky bez dialogů, plyne v proudu vzpomínek, útržků rodinných příběhů, návratů do dětství, které je víc než co jiného tajuplné a ve své imaginaci neuchopitelné. Ústředním tématem jsou rodinné vztahy a vazby, neviditelné dědictví předávané z otce na syna, břímě i dary, které si bezděčně neseme životem po předcích.

Neviditelný orlojník

Rámec románu tvoří pomalé umírání George Washingtona Crosbyho, obyčejného muže ze střední třídy, učitele a amatérského hodináře, milovaného manžela, otce i děda, jenž leží obklopen truchlící rodinou v nemocniční posteli uprostřed domu, který sám vystavěl, a v předsmrtném deliriu se propadá do blouznivých představ a zasutých vzpomínek. Jejich hlavním motivem se stává Georgův návrat do dětství v období, kdy rodinu opustil jeho epileptický otec. Fragmenty příběhu zmizelého podomního obchodníka Howarda, včetně jeho vzpomínek na vlastního otce, metodistického kazatele, který se rovněž těsně před koncem dětství vytratil ze synova života, tvoří druhou linii textu. Třetí je potom tvořena úryvky z fiktivní barokní příručky pro opraváře hodin Rozumný orlojník, v níž se střídají podrobné pokyny k opravě křehkých hodinových strojků s filozoficko-teologickými úvahami o tajemných, a přesto přesných zákonitostech světa, jejž řídí neviditelný Orlojník. Poslední textovou linií jsou potom zvláštní, lehce znepokojivé, fantasmagorické úvahy-zápisky, které vznikají v mysli Georgova otce, v nichž se mísí uvažování dětských her, imaginární návody na výrobu umělých světů, tajemná znamení a nesrozumitelné symboly zapsané pod kůrou práchnivějících stromů.

Zároveň je text jakýmsi ohlédnutím za dobrým životem. George byl – až na svou zálibu ve starožitných hodinách, k níž přišel vlastně náhodou a již dokázal proměnit ve slušný zdroj obživy – everyman; klidný maloměstský chlapík, člověk který vybudoval pevný dům i soudržnou rodinu, vážený a oblíbený muž. Jeho umírání je sice bolestivé a místy i trochu trapné, ale taková už smrt je. Neidealizovaná, ani nedémonizovaná. Georgovo umírání není zápas, ale čekání na konec, který musí přijít, aniž by v něm tkvělo něco tragického. Klidné spočinutí je dopřáno i Georgovu tuláckému otci. Jeho zmizení je cestou za svobodou, jež v jeho případě znamená normalitu. Proměnu z podivínského přízraku v obyčejného, nestigmatizovaného muže s nárokem na drobné radosti jednoduchého života.

Celý román tak vyznívá smírně. Pevný řád hodinových strojků i fantastické houštiny imaginativních úvah jsou v rovnováze. Naděje, že každý najde své místo ve světě je zachována.