portál pro milovníky knih
Lampa

Děj Mýtů se rozjíždí z pořádného kopce

název knihyMýty: pochod dřevěných vojáčků

nakladatelstvíCrew ve spolupráci s nakl. Netopejr

číslo vydání1. vydání

místo vydáníPraha

rok vydání2013

autor

jazyk vydáníČeština

literární formakomiks

formát vydánítištěné vydání

isbn vydání978-80-7449-203-7

Nakladatelství DC oznámilo před pár dny konec řady Mýty (Fables), která se v USA nezadržitelně blíží k sešitu s pořadovým číslem 150. Inu, vše dobré musí skončit, zazvoní zvonec, pohádky bude konec a další a další průpovídky se derou na jazyk. Ale nám se to mluví, když se české vydání pěhouplo přes k první čtvrtstovce čísel. I s rychlostí dvě knihy do roka uteče ještě hodně vody, než se k oné stopadesátce také dostaneme.

A je to tak dobře, protože Mýty jsou jednou z nejzábavnějších a nejlepších komiksových sérií, které u nás vycházejí. A nejen u nás. Fables získaly celou řadu ocenění, protože Bill Willingham je doslova gejzír nápadů. Celé to trochu připomíná Arabelu po česku, až na to, že Willingham není v komiksu omezený rozpočtem, takže se v příbězích mohou vyskytovat i pohádkové bytosti nelidské, zvířecí a vůbec všechny, na které si vzpomenete.

Celá řada začala v roce 2002 a hned na sebe strhla velkou pozornost. Pohádkové bytosti žijící v našem světě, který pokládají za exil. Jejich světy (nikoli jeden, ale mnoho) zabral Nepřítel. Nepřítel, o kterém toho moc nevíme ani ve čtvrté knize s názvem Pochod dřevěných vojáčků, která právě vyšla.

Nejzábavnější na Mýtech je ona rozmanitost námětů. Williams neváhá udělat odbočku, aby odvyprávěl osobní příběh té které pohádkové bytosti. Všichni vzpomínají na časy útěku (a to jsou v našem světě už pár set let) a oplakávají všechny, které ztratili během ústupu. Tato kniha začíná vyprávěním historie o posledním hradu, baště v Mýtově, kterou drží dobrovolníci do poslední vteřiny, aby zajistili dostatek času poslednímu transportu do země lidí.

V zásadě se jedná o tradiční příběh o šlechetné oběti, ale díky tomu, že Williamsovi hrdinové nejsou žádní neznámí vojíni, dostává vyprávění zcela jiné rozměry. Popisuje se zde naprostý a hrdinný konec bandy Robina Hooda a u této balady plné odvahy a sebeobětování nelze zůstat chladně stát stranou. A právě zde leží princip Williamsových příběhů. Lidé mají rádi známé příběhy. Všichni jeho hrdinové mají přitom takové příběhy takříkajíc v DNA. Čtenář ví, jací jsou.

Williams si tak na jednu stranu usnadnil práci, k jeho hrdinům už čtenáři povětšinou mají nějaký vztah. Na straně druhé se však nespokojí se známou charakteristikou a prohlubuje charaktery pohádkových bytostí někdy až do temných hlubin, nebo možná jen rozkrývá pravdu, která explicitně v žádné pohádce nezazní. Někdy ovšem naopak využije známých schémat, která s velkou radostí zapřede do příběhu a dodá jim v novém prostředí zábavné neotřelé konotace (třeba když Mýty potřebují uspat celý činžák, bodnou jednoduše do prstu princeznu Růženku a počkají, až zafunguje její kletba).

Tento postup využívá při vyprávění jednotlivých povídek, které jsou však jednotlivými cihlami při tvorbě hlavní zápletky, s jejímž rozkrýváním zachází velmi opatrně. Žádná pohádka se nesmí uspěchat, natož pohádka, která vypráví o všech pohádkách…

Ve čtvrté knize konečně dochází k nějaké akci ze strany Nepřítele, o kterém čtenář musí zákonitě hltat každou zmínku. Ukáže se, že některé Mýty se přidaly na jeho stranu, možná je k tomu donutil, ale každopádně se blíží konflikt, který poprvé nepřichází ze středu hašteřivé komunity (z tolika princů a princezen by každý společenský magazín jásal), ale zvenčí.

Zároveň se pomalu vyvíjí vztah mezi Sněhurkou a velkým zlým Vlkem, který sfouknul prasátkům domeček (po odchodu do exilu byla vyhlášena velká amnestie, Nepřítel sjednotil všechny). Jejich dějová linie je rozhodně nejexplozivnější a sledovat jejich neotřelý milostný románek je skutečná radost.

Zkrátka a dobře čtvrté Mýty jsou tady a ještě stále není pozdě do tohoto vlaku, který se začíná pomalu rozjíždět, naskočit. Stojí to za to, Mýty jsou jednou z nejlepších komiksových řad tohoto tisíciletí.

Tagy:komiks