portál pro milovníky knih
Lampa

Britský vědec zkouší bez Boha vysvětlit vesmír

Britský fyzik Stephen Hawking je kromě své hlavní profese také pravidelný a kvalitní popularizátor vědy. Stačí zmínit jeho knihy Stručná historie času, Jirkův tajný klíč k vesmíru nebo Ilustrovaná teorie všeho. Ve všech se snaží srozumitelnou formou vysvětlit současný stav poznání ve fyzice, co z toho vyplývá a proč se někdy věda dostává do slepé uličky. Ať už jde o knihy pro dospělé nebo, v případě „Jirků" o knihy pro děti. Ostatně jeho vůbec nejslavnější Stručné historie času z roku 1988 se prodalo v různých jazycích přes deset milionů. Hawking si kdysi neodpustil bonnmot, že prodal víc knih o fyzice než Madonna o sexu.

Prodej knih ale již nikdy nezměří, zda byly tituly skutečně čteny. Přesto je to úctyhodný výkon, Hawking je regulérní celebritou, na rozdíl třeba od výtečného fyzika Richarda Feynmana, který ve všeobecnou známost nikdy nevešel vzdor tomu, že vedl život ve stylu rockové hvězdy.

Není vědy bez Boha?

Velkolepý plán (v originále Grand Design) vychází v češtině rok po původním americkém vydání. Přijetí však zdaleka nebylo tak pozitivní, jako u předchozích autorových knih. Zatímco dříve se Hawking držel víceméně prověřených teorií, na kterých se většina vědců shodne, u Velkolepého plánu šel ambiciózní cestou vysvětlení počátků vesmíru bez nutnosti zapojení Boha. Přitom použil některé současné teorie, které nebudí jednoznačné nadšení jeho kolegů nebo jiné, které jim připadají směšné.

Na druhou stranu se našla řada dalších vědců, kteří knihu vítají jako přínosnou. Například evoluční biolog Richard Dawkins, autor knihy Sobecký gen, o ní tvrdí, že ve fyzice přináší stejný zlom, jako Darwinova práce do biologie. Díky tomu se knize dostalo kritiky také ze strany církevních organizací, kterým se nelíbí, že Bůh je podle Hawkinga zcela nepotřebná entita, která může a nemusí mít nějakou duchovní funkci.

V obou případech se dá říct, že Velkolepý plán je políčkem kreacionistům, kteří mají naopak „inteligentní plán", kterým Bůh stvořil vesmír, Zemi a všechny živočichy včetně člověka. Jedná se o pseudovědeckou teorii, kterou se bigotní věřící ve Spojených státech snaží ve školách nahradit výuku Darwinovy teorie.

Po obsahové stránce je Velkolepý plán stručným shrnutím vědeckého poznání vesmíru. Začíná starověkými Řeky, kteří zaznamenali, že příroda se chová podle určitých zákonů, pokračuje přes Kopernika, který odsunul Zemi ze středu vesmíru a pokračuje přes Einsteinovu relativitu a kvantovou mechaniku do současnosti. U všech objevů vysvětlují autoři jejich dopad a laické vysvělení. Čtenář se tak dozví, proč má podle (některých) vědců náš vesmír přesně 11 rozměrů, jak to, že se princip neurčitosti neprojevuje v makroskopických rozměrech nebo jak můžeme ověřovat teorie jevů, které nemůžeme přímo měřit.

Snaha příliš smělá

Předmětem kritiky se stalo právě použití M-teorie s 11 rozměry, která je rozšířením teorie strun s 10 rozměry. Zatímco strunová teorie má víc zastánců než odpůrců, u novější M-teorie je to spíše naopak. Druhým kritizovaným bodem je používání atropického principu, který většina vědců považuje za silně nevědecký a vhodný spíše pro zastánce inteligentního designu.

Nová Hawkingova kniha je především příjemné čtení a zajímavá polemika s kreacionisty. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda autoři přece jenom nepřistupují na stejné praktiky, jako kreacionisté, které kritizují. Zda snaha skloubit všechno naše poznání a vytvořit jednotnou teorii nebo princip ještě není příliš smělá.