portál pro milovníky knih
Lampa

Aj, temný rytíři, dostihl tě čas…

Dnešní komiksový speciál bude věnován hned dvěma knihám s Batmanem v hlavní roli, navíc přihlédneme i ke knize třetí, kterou jsme recenzovali nedávno. Batman se konečně dočkal zasloužené pozornosti českých vydavatelů komiksů. Jen je otázka, přišla-li ona pozornost včas.

Zmiňovanou předchozí recenzi ke knize naleznete ZDE:. Ve vztahu k dnešním recenzovaným komiksům je na R.I.P. zajímavé zejména to, že jeden z kreslířů, Tony S. Daniel, je současně kreslířem i autorem scénáře komiksové série Batman Detective Comics, jejíž první část s titulem Tváře smrti právě vydal BB/art.

A proč dnešní titulek? Protože jsme v zásadě dohnali (popravdě máme už jen lehké zpoždění) západní komiksový trh. Vychází u nás poměrně aktuální komiksové příběhy, které mají v USA čtenáři ještě v živé paměti. Je to skvělé. Opravdu? Je to skvělé?

Jak se to vezme. Batman za svých šestasedmdesát let komiksového života prošel vším možným. Mezi stovkami příběhů je ale pouze několik takových, jež se zapsaly do pomyslného kánonu temného rytíře. Takových, které přesáhly žánr i Batmana a posunuly postavu někam dál, do míst, kam se superhrdinové vydávají jen zřídka…

Měli jsme to štěstí (chcete-li smůlu), že jsme se dočkali všech těch ikonických příběhů v krátkém sledu po sobě (znovuvydání Návratu temného rytíře tuhle éru definitivně zakončilo). To vše bylo možné díky/kvůli komiksovému vakuu, které u nás dříve panovalo. Zvykli jsme si na to nejlepší, co jsme mohli dostat, a nastala chvíle vystřízlivění.

Knihy Batman a syn a R.I.P. Granta Morrisona předvedly, jak vypadají nejlepší batmanovské příběhy současnosti - nevalně (navíc v českém jazyce chybí třetí kniha, která doplňuje nezbytné souvislosti). Tváře smrti jsou ještě aktuálnější. Zároveň jsou v zásadě nejtradičnějším batmanovským komiksem/řadovkou, jenž se k nám dostal. Tony S. Daniel nerozjíždí jeden velký příběh, který se vyklene výše než batsignál nad Gothamem… Nikoli. Kreslí a píše komiksovou sérii plnou epizodických kraťasů, tedy něco, nač nejsme u netopýřího muže v Česku moc zvyklí, ale přitom právě takto vypadá většina komiksů s ním.

Vedle klasických padouchů se zde objeví i několik neklasických (Doll Maker by se skutečně mohl v češtině jmenovat Loutkář - nikomu by to nevadilo), Batman musí zachránit komisaře Gordona a zhatit Pinguinův pokus o ovládnutí zločineckého podsvětí. Taková denní, vlastně noční netopýří rutina. Naneštěstí kromě efektní kresby není ve Tvářích smrti nic, co by stálo za bližší pozornost. Konzumní záležitost, kterou prodá fakt, že jde o Batmana, je na českém trhu trochu novinkou. Ale budeme si muset zvyknout, další díl se již připravuje.

Sovy bydlí ve zdech našich domů

O poznání zajímavější je Soví tribunál Scotta Snydera, který se u nás blýsknul s prvním dílem komiksu Americký upír (jehož zápletka neoplývá geniální originalitou, ale zpracování je bez diskusí velmi nadprůměrné), v němž dokázal, že je skvělým scenáristou. Tuto pověst potvrzuje i při práci na Batmanovi.

Soví tribunál totiž po dlouhé době nevyvolává nad komiksem o Batmanovi pochybovačné povytažení obočí, ba dokonce, nestyďme se to říci, údiv. Také Snyder musel přijmout Morrisonovo řádění - a Batman má tudíž v komiksu syna a hned dva fámuly k tomu, ale daří se mu držet pozornost soustředěnou na Batmanovi, který po delší době dostává opravdu zajímavého protivníka…

Ukazuje se, že prastaré povídačky nelhaly. V Gothamu dávno před Batmanem vládly sovy a jejich tribunál. Snyder se nebojí ani návratů do minulosti Waynova rodu. Zachází dál než jen k Brucovým rodičům a vydává se po stopách Batmanových předků, kteří vtiskávali tvář rodícímu se městu, o němž bude jednou jejich potomek - stejně jako oni - prohlašovat, že je jeho.

Jenže, jak praví přísloví - chyba lávky! Netopýři mají přirozené nepřátele. Těmi jsou sovy. A Soví tribunál je používá na jejich lov. Snyder působivě nechává Batmana, aby přímo osudově podcenil protivníka. Bruce Wayne má za to, že žádný Soví tribunál neexistuje, a to se mu stává osudným…

Jak bylo řečeno již výše, Snyder je dobrý scenárista, a tak tu máme po dlouhé době batmanovský příběh, u kterého se nebudete ani chvíli nudit. Také Soví tribunál je přitom prvním dílem, ale na rozdíl od Tváří smrti se na pokračování budete těšit, protože takhle zabrat už netopýří muž dlouho nedostal. Navíc na konci knihy stále není jasné, co je Soví tribunál vlastně zač. A buďte si jisti, že vás to bude zajímat.

Závěrem můžeme s klidem říci, že nám už asi nic podstatného z amerického komiksu neuteče. Trochu neklidněji však musíme dodat, že nám často bohužel neuniknou ani nepodstatné, ba marginální záležitosti, bez kterých bychom se s klidem obešli.