Skleněný pokoj

NÁLEPKY: ANGLICKÁ LITERATURA ARCHITEKTURA BRNO ROMÁN SPOLEČNOST THE MAN BOOKER PRIZE UMĚNÍ

Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.

Komentáře

Hana Zobačová 18. listopadu 2011 v 14:47 (pátek)

Jana Vaďurová 24. července 2011 v 22:03 (neděle)

Zuzana Kelnarová 23. května 2011 v 9:18 (pondělí)

Tahle knížka mě hrozně moc překvapila, všude se o ní mluvilo, ale to ještě nebývá zárukou kvality, ty takzvané bestsellery bývají mnohdy prázdné a bezduché, je to jenom reklamní tah, ale to se o Skleněném pokoji říct nedá. Nádherný příběh, všelijak propletený, vytříbený jazyk (nevím, jestli tak krásný překlad nebo autor skutečně takhle vznosně píše), po kouscích dávkované napětí, které se blíží k tragédii, lásky zakázané, odpuštění, rozjímání, přátelství i proradnost. Prostě všecko zabalené pěkně v jednom a správně namíchané. Vřele doporučuju všem, tahle knížka Vás nenechá chladnými!

Lucie Kolářová 26. listopadu 2010 v 0:02 (pátek)

Zde se s většinovým hodnocením (i porotou Bookerovi ceny) rozcházím. Mně se to nelíbilo, charaktery jsou schemetické a nepravděpodobné, s reálnou střední Evropou za války to moc společného nemá, více viz recenze...

Martin Širůček 29. září 2010 v 9:56 (středa)

Hana Janišová 28. června 2010 v 15:37 (pondělí)

Petra 22. května 2010 v 21:26 (sobota)

Petra 22. května 2010 v 21:27 ( sobota )

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Škoda, že je vila momentálně v rekonstrukci, hned bych se tam šla podívat.