Tomáš Fojtík
Je jedním z kmenových autorů knihožrouta, které jsme se Vám rozhodli představit formou mini-interview.
KŽ: Jaká kniha ovlivnila tvoje dětství?
TF: Žádná knížka asi moje dětství neovlivnila, ale bylo jich hned několik, které nastartovaly mou vášeň pro ně. Za všechny asi vyjmenuju moji první knížku vůbec - Dobrodružství Veverky Zrzečky (Josef Toman), Pět báječných strýčků (Nepil) a Kája Mařík (Felix Háj).
KŽ: Kdo je tvůj oblíbený literární hrdina? (Popřípadě který literární hrdina ti nejvíc leze na nervy?)
TF: Můj oblíbený dětský hrdina je zároveň ten, kdo mi hrozně leze na nervy - právě Kája Mařík.
KŽ: Kterou báseň umíš bezpečně zpaměti?
TF:
Manon je můj osud Manon je můj osud
Manon je všecko co neznal jsem dosud
Manon je první a poslední můj hřích
Nepoznat Manon nemiloval bych
Manon je motýl Manon je včela
Manon je růže hozená do kostela
Manon je všecko co neztratí nikdy svůj pel
Manon je rozum který mi uletěl
Manon je dítě Manon je plavovláska
Manon je první a poslední má láska
Manon ach Manon Manon z Arrasu
Manon je moje umřít pro krásu...
KŽ: Detektivka nebo sci-fi/fantasy?
TF: Jednoznačně detektivka, sci-fi ani fantasy prakticky (až na čestné výjimky) nečtu.
KŽ: Kniha, ke které se stále vracíš ...
TF: Robert Fulghum: Třetí přání, Exupery: Malý princ.
KŽ: Tvůj aktuální literární objev?
TF: Annejet van der Zijlová: Sonny Boy. A ještě bych si troufl přidat něco málo - chybí zde otázka, který spisovatel ovlivnil můj čtenářský vývoj. Musím odpovědět, protože to je pro mě otázka docela zásadní. Byl to Isaac Bashevis Singer, polsko-americký spisovatel židovského původu, nositel Nobelovy ceny. Jeho knížky mapovaly osud židovské komunity po staletí a byly svým způsobem tečkou za holocaustem a úvahou na téma, jak je možné po holocaustu žít normální život. Velký čtenářský zážitek, četl jsem od něj vše, co bylo přeloženo do češtiny.
