Starší články
Zpověď partnerky Stiega Larssona: smutek i hněv
Žena, která stála celý život věrně po boku svého muže, byla mu oporou i inspirací, bohužel nikoliv manželkou podle zákona. Nebo vypočítavá manipulátorka, která si nárokuje majetek, jež jí nepatří a jako vyděračskou zbraň využívá vlastnictví vysoko ceněného rukopisu, po kterém baží čtenáři i nakladatelé. Před vydáním knihy Milénium, Stieg a já jakoby neexistoval na Evu Gabrielssonovou, družku Stiega Larssona, jiný než ostře vyhraněný názor. Oběť nebo vyděračka. Je ale třeba říci, že většina se spíše shodne na pozici oběti, ženy, která byla neprávem připravena o dědictví, jež jí morálně náleží. Ovšem „z dívky, která měla smůlu“, se stala „dívka, která vyřkla vikingskou kletbu“.
Napsáno 29. února 2012 v 0:13
Smyslem touhy je zůstat nenaplněna
Za novelu Život je krásný a touha bez konce získal gymnaziální učitel Patrick Lapeyre výroční francouzskou cenu pro román roku 2010, Prix Femina (jakási paralela k ceně Goncourtových, její jury je složena výhradně z žen). Jeho sedmý román, na němž je aluzivní vše včetně titulu, vypráví příběh dvou mužů nechtěně spojených láskou k jedné excentrické ženě.
Napsáno 28. února 2012 v 8:05
Oči, uši a nozdry na šťopkách. Detektivní hra o ovcích a lidech
Osoby: Stádo inteligentních ovcí, vzdělaných brakovou literaturou, které dokázalo kolektivně vyřešit vraždu svého pastýře, nová pastýřka Rebeka, její máma, osazenstvo zámečku, zimní hosté, stádo koz. A garou, vlk v lidské podobě, vlkodlak.
Místo: Francouzský zapadákov, zámeček - někdejší blázinec, pastvina, sad a les
Roční období: Zima
Atmosféra: Chlad, mlčenlivý les a v něm půvabná zátiší: rozsápané srnky a krev na sněžně bílé
Doporučená literatura: Glennkill, ovce vyšetřují - recenze zde.
Napsáno 27. února 2012 v 8:51
Ukázka: Tátologie
Ač to z následující ukázky možná tak úplně nevypadá, Tátologie není příručka rozdávající rady začínajícím otcům. I když si tento "vědní obor" jeho autor Pavel Brycz vymyslel pro časopis Maminka, kde povídky s tématem otcovství či potažmo rodičovství vycházely v letech 2008 -9. Autor se k nim po čase vrátil, přepracoval je a dopsal druhý oddíl nazvaný Tati, vypravuj… složený z povídek, vyprávění, někdy až falešně reportážního stylu, z lyrizované prózy, z dadaistických hříček i z balady. Sám autor vznik nové části knížky popisuje takto:" Musím říct, že jsem se při psaní ohromně bavil, mnohé reálné události zpodobněné v těch povídkách znovu prožíval, třeba porod mého nejmladšího syna a mou neobratnost při upižlávání pupeční šňůry. Takže kromě takové té chlapské frajeřiny, černého humoru, ironie a jízlivosti je v knížce i můj emotivní vrtulník, který mě pěkně ofouknul, i když se rozhodně nedá říct, že by mi zcuchal vlasy."
Napsáno 24. února 2012 v 12:20
Jo Nesbø tropí hlouposti
Když jsem poprvé zaslechla, že jeden z nejlepších autorů evropské detektivky Jo Nesbø napsal dětskou knížku nazvanou Doktor Proktor a prdící prášek, zdálo se mi to jako nevhodný vtip. Který spisovatel, jenž to s literaturou myslí vážně, by napsal knihu, jejíž děj se točí kolem těchto komických, leč společensky nevhodných projevů? Vždyť vtipy založené na bzdění a podobných slabostech tělesné schránky přisuzujeme zpravidla velmi slaboduché zábavě.
Napsáno 23. února 2012 v 8:29
Rudá je stužka i Maova knížka...
Před pár lety se v televizním zpravodajství objevily zprávy o tzv. lodní flotile svobody, která se pokusila prorazit izraelskou blokádu a dovézt humanitární náklad do Palestiny. Akci organizovalo Hnutí za osvobození Palestiny spolu s tureckým Výborem pro lidská práva. Incident skončil zásahem izraelských jednotek, devíti mrtvými a řadou zraněných. Mezi řadou protestů či naopak obhajobami izraelského počínání v českých médiích zapadla zpráva, že na jedné z lodí byl přítomen švédský spisovatel Henning Mankell.
Napsáno 22. února 2012 v 7:59
Koráb všech korábů připlouvá podruhé
Edice Fantastika nakladatelství Argo se za pár let své existence stala jedním z nejzajímavějších projektů, jaké na českém trhu v rámci sci-fi a fantasy literatury naleznete. Nabízí vyvážený mix starých osvědčených klasik (Nadace Isaaca Asimova nebo Poslední jednorožec Petera S. Beagla), dosud neobjevených pokladů žánru (Fionavarská tapisérie G. G. Kaye či Malý, velký Johna Crowleyho) a to nejzajímavější ze současné tvorby.
A právě do posledně zmíněné ohrádky patří Američan Robert V.S. Reddick se svou tetralogií Dobrodružství Chatrandu. Ta boduje především důrazem na námořní tematiku, kterou umně propojuje s motivy klasické fantasy, ale i špionážního románu. Druhý díl, Krysy a Královské moře, vyšel na sklonku minulého roku a nastavenou laťku nesráží, ale naopak posouvá ještě výš.
Napsáno 21. února 2012 v 10:32
Z deníku Marty Ž.
Petra Soukupová se už svými prvními dvěma knihami, povídkovým souborem Zmizet a prózou K moři, vyšvihla na přední místa literárních žebříčků prodejních i těch, které shromažďují knihy oceňované čtenáři i odbornou veřejností. Do třetice všeho dobrého vydal Host koncem loňského roku deníkový román Marta v roce vetřelce. Nejvyšší čas jej zrecenzovat.
Napsáno 20. února 2012 v 8:21
Zaslechnout tygra, který je láska
Pravděpodobně každý ze čtenářů Knihožrouta má několik titulů, které po přečtení vstoupily napevno do jeho života. Mohou být veselé i smutné, útlé i obsažné, spojuje je ale dar něco (pře)dávat. Mezi těmi mými životními se nachází Tracyho tygr.
Napsáno 17. února 2012 v 9:08
Hrobaříci se vracejí
Debut Pavly Horákové Tajemství hrobaříků v roce 2010 úspěšně navázal na tradici dětského dobrodružného románu foglarovského typu. Příběh o partě dětí pátrající po tajemství z minulosti okořeněný lehkou detektivní zápletkou je čtenářsky vděčný, a tak autorka přišla loni s dalším dobrodružstvím hrobařického bratrstva. Tentokrát ale opustila atraktivní topos Olšanských hřbitovů a poslala Šimona, Kláru, Vojtu, Evžena a Alžbětu na prázdniny k babičce.
Napsáno 16. února 2012 v 8:35
Skončete to se Scottem Pilgrimem!
Je to tu, Scott Pilgrim se musí postavit poslednímu ďábelskému klukovi, aby mohl konečně zůstat s Ramonou. I když… Ramona přece od Scotta odešla na konci pátého, předposledního dílu. Tak kde začátek velkého finále až drasticky populárního komiksu zastihne hlavního hrdinu? Nu, kde jinde než v těžké depresi…?
Napsáno 15. února 2012 v 9:32
Je dobré dát víc než detektivku?
Michael Connelly patří k nejlepším a nejčtenějším současným autorům detektivek thrillerového ražení. Dokázal spojit důvěryhodný popis fungování policejního (ale i soudního) aparátu s tradiční postavou „velkého detektiva“, vytvořit zajímavé, přesto civilní padouchy a přidat pořádnou porci neuróz a fobií dnešního světa.
Napsáno 14. února 2012 v 9:34
Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí (přece matika)
Nestává se mi často, aby se mi pod ruku dostala populárně naučná kniha přeložená z jiného jazyka, než z angličtiny. Ovšem titul Matematika vám to spočítá (příběhy královny věd) jsem namátkově začal číst z čiré zvědavosti, ale nakonec jsem se začetl natolik, že jsem strávil příjemné chvíle u popularizační příručky. Vám se to může stát taky.
Napsáno 13. února 2012 v 11:08
Tohle se nechce tvářit jako literatura s velkým L!
Po několika měsících od uveřejnění recenze na povídkovou sbírku Žabci a filozofové došlo i na jakýsi její druhý díl, Povídky jazzového věku. V žádném případě zde neplatí, že přečíst jednu knížku znamená číst obě. Každý výbor z Fitzgeralda je v něčem jedinečný.
Napsáno 10. února 2012 v 14:49
Když kokršpaněl mluví kokršpanělsky
Básnická sbírka Daniely Fischerové Milion melounů vydaná v umělecké edici Modrý slon nakladatelství Meandr v roce 2011 mě nadchla. A víc vlastně netřeba psát. Přijmout však honorář za tři věty by nebylo fér, proto tedy pomněte čím.
Napsáno 9. února 2012 v 8:27
Lže se dětem v Británii stejně jako u nás?
Andy Riley, autor Králíčkových sebevražd je zpátky a dokazuje, že být kreslířem vtipů je velmi obtížná práce, která dost často ani není vtipná. Po králíčcích přišel Domácí zubař, ve kterém Riley předváděl nezdolného ducha britského domácího kutila, jenž si poradí úplně se vším, hned za ním běželo Sobecké prasátko, které bylo docela svině. Teď se Riley zaměřil na to, co všechno nám spolknou malé děti.
Napsáno 8. února 2012 v 9:21
Zůstat v pohybu před všemi hrůzami žití
New York se připravuje na velké setkání OSN – napětí ve vzduchu je takřka hmatatelné, bezpečnostní složky jsou ve stresu a do toho přijde děsivý nález zaživa pohřbeného člověka – nález o to hrůznější, že nebožtík nedávno zmizel společně s kolegyní, která je podle stop nalezených na místě činu stále v rukou vraha. Policie se pod časovým tlakem obrátí na bývalého špičkového odborníka na ohledání místa činu – Lincolna Rhymea. Ten má pomoci sestavit tým, vypátrat unesenou oběť a dopadnout pachatele. Je zde však jeden zásadní problém: Rhyme je už několik let od krku dolů ochrnutý a potají plánuje vlastní sebevraždu. Dokáže v něm zvrácený vrah vyburcovat zájem o případ?
Napsáno 7. února 2012 v 9:13
Vzpomínky hvězdy, která si toho moc nepamatuje
"Nedávno jsem narazil v časopise na rozhovor s Keithem Richardsem. To mě zaujalo – Keitha mám totiž hrozně rád – ale čim dýl čtu, tím větší úžas se mě zmocňuje. Keith v tom interview říká, že by mládež neměla brát drogy. Ale Keithi, my nemůžem brát žádný drogy, protožes nám je všechny spotřeboval! Žádný nezbyly! Musíme počkat, až umřeš, a budeme šňupat tvuj popel." (Denis Leary: Rakovinu nevyléčíš, přeložil Jiří Pilucha)
Napsáno 6. února 2012 v 8:54
Ukázka: Doktor Proktor a prdící prášek
Spisovatel kriminálních románů o unaveném detektivovi, který se potýká s alkoholem jako autor knížek pro děti? Stejně jako jeho ústřední hrdina Harry Hole i jeho stvořitel Jo Nesbø má dvě tváře. Doktor Proktor a prdící prášek je kniha v dobrém smyslu praštěná, byť její název v citlivějších povahách vzbuzuje obavy. V bláznivé zápletce přijdou dětští hrdinové a vynálezce doktor Proktor na to, že tak nepotřebný a svého druhu infantilní vynález, jako je prdící prášek může sloužit ke svělým a lidstvo obohacujícím účelům. Ovšem ihned se vynoří padouši, kteří hodlají odvážné plány zhatit..Mnohé kritiky Nesbøho přirovnívají k Roaldu Dahlovi - zda je na tom něco pravdy se můžete přesvědčit i z naší následující ukázky. Nakladatelství Jota plánuje i další díly ze série Doktor Proktor a vana času a Doktor Proktor a konec světa, možná.
Napsáno 3. února 2012 v 21:23
Útěcha uhoněných rodičů
Byla jedna babička. Celý život se starala o děti i o milovaného muže, kterému chystala „teplé večeře a studené pivo“, chodila do práce, schůzovala a vykonávala všechny domácí práce. Na stará kolena se rozhodla, že bude líná. Přesněji řečeno že bude dělat jen to, co sama chce. A tak má v bytě binec, buchty nepeče a vnoučata na lusknutí prstů nehlídá. Vlastní sice jako správná babička škapulíř, ale nepřechovává v něm sušené byliny ani pamlsky, ale papírky s vypsanými životními přáními. A ta stojí za to. Některá jsou adrenalinová a skoro jako z nabídky zážitkových agentur – proletět se balonem, zdolat osmitisícovku, potopit se na oceánské dno. Další z rodu „novoročních předsevzetí“ – naučit se na počítači, lyžovat. Ale úplně nejlepší jsou přání dětská a zcela nízkonákladová: zahrát si na honěnou nebo skákat v dešti v kalužích. Zejména proto, že taková přání nic nestojí – jinak si to babička musí pojistit pohádkovým motivem se zachráněným „princem“ a bednou zlata. Knížka Aleny Kastnerové O líné babičce je – s nadsázkou řečeno – takové světlo na konci tunelu pro utahané rodiče v koloběhu rodinně-pracovních povinností.
Napsáno 2. února 2012 v 0:05
Poslední kázání bude v Alamu
Letošní leden je měsícem dokončování komiksových sérií. Nakladatelství BB/art se podařilo vydat jak šestý, poslední díl Scotta Pilgrima, tak devátou, rovněž závěrečnou knihu Preachera, který u českých čtenářů bodoval už od roku 2004. Tehdy se jeho vydání stalo událostí pro všechny pravověrné fanoušky komiksu.
Napsáno 1. února 2012 v 0:01
| březen 2012 | Na začátek | leden 2012 |
