Starší články
Fergusonova snaha rehabilitovat finančnictví má rysy uspěchané práce, za přečtení ale stojí
Nejnovější knížka Vzestup peněz. Finanční dějiny světa od prominenta angloamerické historiografie Nialla Fergusona splňuje všechny předpoklady, proč se stala světovým bestsellerem: aktuálnost a zároveň historický přesah, odbornost a současně srozumitelnost a čtivost, esejistickou lehkost stylu podloženou rozsáhlým poznámkovým aparátem, zaujatost pro silnou tezi i střízlivý pohled na věc.
Napsáno 30. prosince 2011 v 12:24
Dva životy Pera Olova Enquista
Obyčejný kluk, který je ale tak hodný, že si musí vymýšlet, jak zhřešil, aby se z něj mohl vymodlit a udělat tak matce radost. Vášnivý atlet, který byl svými kolegy intelektuály nechápán. Průměrný sportovní novinář, který popisuje olympiádu a stane se tak nechtě svědkem teroristického útoku na izraelské družstvo. Spisovatel, které z takové situace dokáže vytěžit a napsat o ní poutavou knihu (Katedrála v Mnichově). Pokrytec a alkoholik, který se na ulici stydí za to, že při rozhovorech se sousedem pije pivo, tak si ho nalije do hrnku. Per Olov Enquist.
Napsáno 29. prosince 2011 v 11:31
Třetí krok do bažiny není (m)laskavý
Bažináč u nás vychází tak dlouho, že ještě pamatuje časy, kdy se názvy komiksů počešťovaly. To už se dnes neděje, a i když bylo na obálce vždy k přečtení ono tajemné Swamp Thing, český název je taktéž funkční, a tudíž ojedinělý. Poprvé se u nás objevil v roce 2003, tedy přesně dvacet let poté, co se příběhů zemského elementála ujal ďábelský Alan Moore.
Napsáno 28. prosince 2011 v 10:51
Phil Marlowe a chladný popel vyhaslé lásky
Phil Marlowe zrovna pátral po jednom ztraceném manžílkovi, když narazil na Zubra Malloye. Ten habán měl dva metry a jako větší planeta přitáhne ty menší, tak i on s sebou zatáhl Marlowa do baru U Florianů. Kdysi tu pracovala Velma. Ta holka, kterou Malloy zoufale miloval. Ta holka, na kterou myslel celou dobu, kdy seděl v lochu. Ta holka, po které se vydal pátrat… Jenže město se změnilo a chudák habán má najednou na triku vraždu a k Velmě ani o kousek blíž. A Marlowe? Ten je náhle uprostřed svého druhého velkého případu…
Napsáno 27. prosince 2011 v 11:40
Český vánoční ideál v jedné knize: nepoučuje, ale umí překvapit
Každý rok se některý nakladatel tohoto úkolu ujme: vypravit na pulty dostatečně reprezentativní publikaci, která připomene advent, zpřítomní i zapomenuté vánoční zvyky a která se v ideálním případě hodí i jako univerzální dárek. Letos péčí nakladatelství Albatros vychází publikace Josefa Krčka Vánoce s podtitulem Putování do Betléma, kterou ilustracemi doprovodila Renáta Fučíková.
Napsáno 23. prosince 2011 v 14:34
Ukázka: Milénium, Stieg a já
Dívka, která měla smůlu. Tak nazvali novináři Evu Gabrielssonovou, "vdovu" po Stiegu Larssonovi, švédském novináři, kterýho celosvětově proslavila krimi trilogie Milénium. Úvozovky jsou na místě, protože Eva a Stieg, ač celoživotní partneři, se z bezpečnostních důvodů nikdy nevzali. Stieg jako novinář bojoval proti pravicovému extremismu a výhružky radikálů byly na denním pořádku. Možná i to přispělo ke Stiegově předčasné smrti na infarkt, ironicky před vydáním Milénia. Gabrielssonová tak zůstala s prázdnýma rukama - zisky z knihy, na které měla údajně minimálně ideový podíl, plynou Stiegově otci a bratrovi. Donedávna se zdálo, že Eva drží v ruce jeden triumf - kostru čtvrtého dílu, kterou zamýšlela dopsat ve Stiegově duchu. To se nakonec nejspíš nestane, ale jednu knihu přece jen Eva Gabrielssonová napsala. Vzpomínky na společný život se Stiegem. Jmenují se Milénium, Stieg a já, útlý svazek vydalo nakladatelství Host a my vám z něj právě nabízíme ukázku.
Napsáno 22. prosince 2011 v 11:39
Absurdní války trvají absurdně dlouho
Protiválečný sci-fi román Věčná válka vyšel roku 1974. Česky se poprvé objevil v roce 1996 (o rok později navštívil autor Českou republiku), o deset let později se dočkal druhého vydání a nyní jeho komiksovou podobu z roku 1988 vydává nakladatelství Crew v rámci řady Mistrovská díla evropského komiksu.
Napsáno 21. prosince 2011 v 9:04
Divočina vně i uvnitř v drsné aljašské robinzonádě
Každá fikce má kořeny v realitě. Alespoň v případě literární tvorby aljašského spisovatele Davida Vanna tomu tak je. Novela Ostrov Sukkwan má bolestně výrazné autobiografické prvky. Vznikala mnoho let a byla jistým vyrovnáváním se s traumatizující událostí, jíž byla sebevražda jeho otce. Mladý David si dlouho vyčítal, že tomu mohl zabránit, kdyby se na otcovo naléhání sebral a odjel s ním do divočiny. Děj novely je pak, dle jeho vlastních slov, odpovědí na to, co by se mohlo stát, kdyby otcovu nabídku vyslyšel.
Napsáno 20. prosince 2011 v 13:25
Detektivky a thrillery roku 2011
Přestože nás letos nečekala žádná „literární senzace“ jako tomu bylo v roce 2008 v případě Larssonova Milénia, byl tento rok velmi bohatý na pestrou nabídku žánrů detektivky (historická, lékařská, sportovní…), ale i na nové thrillery. Nabízíme rychlý průlet tím nejzajímavějším.
Napsáno 19. prosince 2011 v 10:01
Tolik utrpení a žalu na základní škole jste neviděli
Tvrdit o Peanuts, jednom z nejslavnějších komiksových stripů 20. století, že je pro děti, je nebetyčná hloupost. Když u nás Snoopy a jeho pán Charlie (či Karlík) vycházeli svého času v Ohníčku, nepřišel nikomu z generace čtenářů tohoto časopisu moc vtipný. Snoopy byl fajn, ale těm příběhům se nedalo smát. Nešly ani moc pochopit.
Napsáno 16. prosince 2011 v 8:52
Jaké knížky pro děti na Vánoce
Knížky pod stromečkem možná nevzbudí takové nadšení, jako dejme tomu důmyslná hračka elektronického tancujícího morčete. Ovšem ta ale za pár dní může ležet zapomenuta v koutě, zatímco dětské knížky jsou na celý život. Formují nás a vytvářejí podhoubí pro sentimentální vzpomínky. Pro rodiče mohou být i nevtíravě didaktické knížky šikovným výchovným nástrojem. Knížka jako dárek k Vánocům prostě nemůže selhat. Knihkupectví dětskými tituly přetékají, rodiče však v nich často bezradně bloumají a nakonec kupují klasiku. Klasika je samozřejmě základním stavebním kamenem dětské knihovničky, my se jí ale v našem přehledu (až na čestné výjimky) pokusíme vyhnout a zaměříme se spíše na nové tituly, které nás zaujaly. Pokusíme se nabídnout knížky pro všechny věkové kategorie (kromě těch úplně nejmenších), ale neděláme si nárok na úplnost. Pokusíme se doporučit spíše knížky, které jsou běžně k sehnání - často totiž autor vydá ve vlastním, nebo minimalistickém nákladu klidně i skvost, ovšem v knihkupectví na něj prakticky nenarazíte. (to je případ Prababiččina klobouku Kamily Míkové vydaného Dauphinem, štěstí nicméně můžete zkusit v internetových obchodech. Za pozornost stojí rovněž Toník a šuplík výtvarnice Martiny Kopecké, ten je k sehnání na Fleru.) Zaměřili jsme se rovněž na nově vydané tituly - berte našeho poradce tedy i jako naše osobní “best of” právě končícího roku. Věkové kategorie jsou jen orientační, některé děti dobře drží pozornost již ve třech letech, starší děti naopak často mají pocit, že se jim nabízejí příběhy "pro mrňata."
Napsáno 15. prosince 2011 v 0:15
Cesta do hlubin čefurovy duše
Slovinec Goran Vojnović (* 1980) vzbudil se svojí prvotinou Proč na tebe každej sere aneb Čefurové raus! ve Slovinsku velké pozdvižení. Z hlediska uměleckého je rozhodně zajímavé a důležité, že kniha získala hned dvě slovinské literárními ceny. Vděčnější je ale historka dokládající, že slovinská policie je zřejmě chrabrá stejně jako ta naše (byť nejspíš sečtělejší), neboť na Vojnoviće podala (a brzy také stáhla) trestní oznámení kvůli hanobení slovinské policie. Jedna z kapitol románu se totiž jmenuje Proč je slovinská policie na hovno.
Napsáno 14. prosince 2011 v 13:57
Jaký byl ročník 2011 pro sci-fi a horor
A máme zde druhé kolo rekapitulace fantastiky za rok 2011. Sci-fi a horor. Tím se mimochodem odchylujeme od u nás běžného úzu, kdy se s hororem slučuje naopak fantasy a sci-fi se bere samostatně. Většinou s odůvodněním, že hororu u nás tolik nevychází. A protože sci-fi je z jakéhosi záhadného (ehm, samozřejmě že víme, proč tomu tak je, ale jsme slušní) důvodu u nás považována za královnu fantastiky, byl horor vždy strčen do ghetta k fantasy. Čistota sci-fi sice nebyla narušena, ale protože spojovat by se z principu měly věci slabší, neodpovídalo to moc skutečnosti. Což tímto napravujeme. Ale dosti odboček a pojďme se podívat, co zajímavého scifíčka se letos urodilo…
Napsáno 13. prosince 2011 v 9:58
Každý svého rozmaru sluhou
Mariusze Szczygieła čeští čtenáři dobře znají, knihy Gottland a Udělej si ráj spadají do kategorií „středoevropských“ (Gottland je Evropská kniha roku 2009) bestsellerů, byť nejde o populární žánry. Jestliže bylo možné spekulovat o tom, že oblibu českých čtenářů si Szczygieł získává hlavně díky tomu, že píše o nich samých, v případě Libůstky tato argumentace účinkovat nemůže. Tentokrát se nedozvíme nic o české národní povaze v povšechné analýze - Libůstka nás, jak titul pěkně vystihuje, šestkrát zavede mezi ženy a jejich tajné radosti, většinou na příkladu individuálního osudu. Texty Libůstky nejsou nejnovější, tiskem vyšly v deníku Gazeta Wyborcza už mezi lety 2001-4.
Napsáno 12. prosince 2011 v 9:36
Pražský hřbitov zdravého rozumu
Málokterý autor na sebe s každým novým románem strhává takovou pozornost jako Umberto Eco. Je skutečným fenoménem, ke kterému se hlásí nejen odborná veřejnost pro jeho práce na poli sémiotiky, estetiky a populární kultury, fanoušci dobrého čtení pro jeho komplikované, avšak bezchybně konstruované literární hry, ale i místa a společnosti, které jsou nějakým způsobem s jeho díly svázány. Hrdina Ecova románového debutu pochází z rakouského Melku – a dodnes v tomto rakouském městě, vyhlášeném svým klášterem – jednou z „perel na Dunaji“ – a především jeho knihovnou narazíte na divadelní představení Jméno růže. Že kouzlo stále funguje dokazují i propagační akce a zájem médií, které doprovázely český překlad románu číslo šest: Pražského hřbitova. A vůbec nevadí, že román se v Praze vůbec neodehrává, přesto je kniha tak trochu „naše“.
Napsáno 9. prosince 2011 v 8:49
Skvělá foglarovka pro generaci "fejsbůku"
Na nejrozšířenější sociální síti kdosi před časem založil skupinu nazvanou “Jsem rád za dětství bez fejsbuku a internetu všeobecně.” Píše do ní generace dnešních třicátníků, co vyrůstala na sklonku sedmdesátých nebo v osmdesátých letech. Vypisuje se z nostalgie pro odpolednech prolítaných venku s klíčem na krku, městských dobrodružstvích s partou vrstevníků namísto hraní her a chatování. Trochu mi to připomíná knížku Pavly Horákové Tajemství Hrobaříků. Jejími hrdiny jsou čtrnáctileté děti, spojené posláním i tajemstvím na jednom překvapivém místě pražského místopisu. Aby nedošlo k mýlce - Tajemství Hrobaříků není žádné retro (pomineme-li ilustrace Miroslava Slejšky, dlouholetého přispěvatele Dikobrazu), i když autorka ke generaci “posledního offline dětství” patří. Hrdinové Hrobaříků používají Facebook, mobily i google, internet je pro ně nástroj, který jim pomáhá v pátrání. Knížka (kterou lze navíc koupit i v elektronické podobě) má výborně zvládnutou internetovou prezentaci - vlastní webovou stránku a jednotlivé charaktery mají dokonce své facebookové profily. Jde spíš o pocit intenzivního prožitku na vlastní kůži. Věřím, že dobrodružsví Hrobaříků by chtělo prožívat každé dítě, ba že by mu dalo přednost před brouzdáním “shopping mally”. Nebo si o něm aspoň číst.
Napsáno 8. prosince 2011 v 13:40
(Víc než) Deset komiksů, které byste neměli minout
S koncem roku se blíží bilancování a zároveň tipy na dárky pod stromeček. Ani u komiksů tuto kratochvíli pochopitelně nemůžeme vynechat. Deset komiksů uplynulého roku pro mámu, tátu, bratra i dědu naleznete v následujícím článku. S trochou štěstí připravíme něco pro sestru i sestřenici.
Napsáno 7. prosince 2011 v 10:02
Dobrou chuť, pokud právě obědváte
Od konce devadesátých let už uplynulo dostatek vody k tomu, abychom mohli identifikovat hesla, tváře a kulturní fenomény, které budou devadesátky už navždycky symbolizovat. Jedním z nich se může označovat i věta „Zůstaňte s námi“, citace, která jednoznačně evokuje nedělní poledne, velké brýle snímané z nosu typickým gestem a pestrobarevné koláče sledovanosti. Právě floskuli Vladimíra Železného si mladý debutující prozaik Marek Šindelka zvolil na titul své sbírky povídek, jež vyšla v České řadě nakladatelství Odeon.
Napsáno 6. prosince 2011 v 9:58
Rozvrácená doba si žádá rozvrácené hrdiny
Tohle mi neměli dělat. Zatím se mi dařilo se módní vlně skandinávských krimi románů úspěšně vyhýbat. Pak se mi ovšem dostal do rukou u nás zatím poslední vydaný kousek Jo Nesbøa Pentagram, a já nespala dvě noci, abych se dozvěděla, zda Harry Hole vyřeší zapeklitý případ i své osobní trable.
Nedá se nic dělat, v pochmurný podzimní či zimní večer není nad teplý čaj, ušák a dobrou detektivku. Tentokrát se díky ní čtenář přenese ze zamlžené české kotliny do rozpáleného prázdninového Osla, kde zrovna Harry Hole, životem otřískaný, nedisciplinovaný detektiv, propíjí poslední zbytky své policejní kariéry a v pátém patře starého činžáku si právě k sousedům hledá cestu krev z čersvě useknutého prstu mladé ženy. Spletitý případ několika mrvých těl, diamantů ve tvaru hvězdy, pašeráků zbraní, jedné muzikálové show a hniloby prorůstající až do policejního sboru může začít.
Napsáno 5. prosince 2011 v 8:23
Jaký byl ročník 2011 pro fantasy?
Fantasy je momentálně nejúspěšnější fantastický žánr nejen na našem trhu. Je tedy jasné, že pokud byste chtěli nějakou tu „fantasy“ knihu použít jako vánoční dárek, bude z čeho vybírat. A protože platí, že málokterý žánr je tak rozmanitý jako právě fantasy, trocha rad a škatulkování jistě neuškodí…
Napsáno 2. prosince 2011 v 0:35
Bohužel bohudík.
Soubor říkanek Já mám v krabici cukr a krupici od Ilony Eichlerové a Jany Havlíčkové (Portál 2009) vybízí k úvahám, jak se k sobě mají text pedagogický s uměleckým. Knihu lze totiž nazírat ze strany logopedické nebo/a ze strany poetické. Obě autorky, povoláním klinické logopedky, dle doslovu nevedla k sepsání knihy potřeba předat malým čtenářům, lépe posluchačům (kniha je určena pro děti od pěti let), niterná sdělení, kratičké příběhy, ponaučení, nebo pohádky. Autorky postupovaly jaksi opačně, než bývá u psaní básně obvyklé. Neměly obsah a nehledaly pracně slova, nýbrž měly slova, která se snažily poskládat do smysluplných rýmovaných celků – říkanek.
Napsáno 1. prosince 2011 v 18:00
| leden 2012 | Na začátek | listopad 2011 |
