Matička Rus - zabijáka brus!

Napsáno: 29. června 2011 v 8:05
Autor: Richard Klíčník
Recenzovaná kniha: Punisher MAX: Matička Rus

NÁLEPKY: KOMIKS RUSKO ČERNÝ HUMOR

Jsou komiksové postavy, které nemají superschopnosti, i když se se superhrdiny stýkají. Jejich motorem není radioaktivita, ale něco spolehlivějšího. Vztek a touha po pomstě a spravedlnosti. To je případ Franka Castla alias Punishera.

Punisher je postava, která se poprvé objevila v roce 1974. Svým charakterem drsným sedmdesátkám odpovídá. Zatímco u nás bujela normalizace, v Americe se proháněli gangsteři ve velkých autech a stříleli po sobě, kde to jen trochu šlo. Dokonce i v parcích.

A právě v jednom takovém parku byl na pikniku Frank se svou rodinou. Ještě dnes mluví o tom, že nikdy nezapomene na okamžik, kdy se snažil udržet vnitřnosti v těle svojí dcery. Frank byl tehdy policistou, ale nezůstal jím. Přišel o rodinu a pochopil, že u policejního sboru se odplaty nedočká. Proto si oblékl černé triko s bílou lebkou a stal se postrachem všech organizovaných i neorganizovaných zločinců.

Vraždění zpátky na výsluní

Postava pak spolu se svými autory zažívala vzestupy a pády, až se proměnila v další figuru Marvelu, která tak nějak je a to je vše, co byste o ní chtěli vědět. Pak přišel Garth Ennis a vrátil mu lesk a slávu. Začal se zábavnou sérií pro mladší čtenáře, kde ani Frank netrpěl smyslem pro humor. Jenže to se po čase ochodilo. Gangsterská selanka, i když dobře napsaná, jednoduše začne nudit.

A tak přišla série Max, která už rozhodně není pro děti. Upřímně, humor zůstal, ale jsou to vtípky vytažené až odkudsi z morku kostí. Punisher je místy temnější než Batman a konečně stojí doopravdy za to jej číst. Navíc jej u nás začal překládat Richard Podaný, kterého by pod podobným komiksem čekal podepsaného jen málokdo. Sedli si.

Nejnovější příběh Matička Rus posílá Punishera na prosbu Nicka Furyho (v současnosti odstavený šéf S.H.I.L.D.u) na ruskou atomovou základnu, aby z ní přivezl malou holčičku, dceru ruského vědce, který vynalezl novou a děsivou biologickou zbraň. Otec byl zastřelen na útěku a holčička je jediná, kdo má klíče ke zbrani. Koluje v jejích žilách.

Samozřejmě se jedná o sebevražednou misi, protože dostat se do díry a ven se ukáže o dost těžší, než Fank i Nick Fury čekali. Problémy totiž nejsou pouze s rozdrážděnými Rusy, ale kupodivu i s vojenským velením v Americe. Studená válka sice skončila, ale vztahy s Kremlem jsou stále chladné. A americká strana hlavně přestala být tím pozitivním hrdinou zachraňujícím svět. Jde o nadvládu a nějaké morální principy a americká gesta jdou stranou.

Antihrdina pere špinavé hvězdy a pruhy

Už to, že do Ruska posílají jednoho z největších antihrdinů, je čtenářsky zábavné. V komiksu se rozpíjejí hranice toho, kdo je tu ten hodný a kdo zlý. Dřív k tomu stačily hvězdy, pruhy, srp a kladivo. První dvě propriety jsou pošlapané a umolousané a druhé dvě pro jistotu zmizely úplně.

A tak se Punisher ocitne kdesi v ruské mrazivé divočině, sám (má s sebou sice parťáka, ale věřte americkému vojákovi) proti nejlepším ruským ozbrojeným složkám a bez naděje na nějakou pomoc. Nad vodou ho drží jen jedna malá holka, která se náhodou ocitla mezi dvěma tektonickými deskami světové moci. A to je přesně ta správná motivace, aby Frank přežil a holčička spolu s ním.

Všechno se pochopitelně notně zamotá do střev všech těch Rusů, které musí Punisher vyřídit, než se mu podaří svůj úkol splnit nebo zemřít. Jen tyhle dvě možnosti jsou povoleny. Nic mezi nimi neexistuje.

Celý příběh je jakousi bondovkou naruby. Punisher není žádný tajný agent, o zbytky šarmu přišel někdy u tisící pětisté pěstní potyčky a vůbec nemá náladu se usmívat. Když se navíc ukáže, že u Rusů máte aspoň jistotu toho, že víte, co od nich můžete čekat, zatímco o vašich spoluobčanech to neplatí ani náhodou, stane se z Matičky Rusi komiks, jenž nemůže chybět nikomu, kdo má rád kvalitně napsané akční příběhy, které nic nebarví na růžovo.