Starší články
Axolotl roadkill je jen laciná provokace
Devatenáctiletá Němka Helene Hegemannová je bezpochyby to, čemu se říká zázračné dítě. V patnácti letech napsala svoji první (uvedenou a oceňovanou) hru Ariel 15, o rok později podle vlastního scénáře natočila čtyřicetiminutový film Torpedo, v sedmnácti hrála jednu z hlavních rolí v německém povídkovém filmu Deutschland 09, v osmnácti jí vyšel román Axolotl Roadkill, který teď vychází v českém překladu.
Napsáno 30. června 2011 v 10:41
Matička Rus - zabijáka brus!
Jsou komiksové postavy, které nemají superschopnosti, i když se se superhrdiny stýkají. Jejich motorem není radioaktivita, ale něco spolehlivějšího. Vztek a touha po pomstě a spravedlnosti. To je případ Franka Castla alias Punishera.
Napsáno 29. června 2011 v 8:05
Běhám, tedy jsem
Americký bestseller Christophera McDougalla Born to run - Zrozeni k běhu, který je směsicí románu, populárně-naučné literatury a motivačního manuálu, byl poměrně rychle přeložen i do češtiny. Hrdinou knihy je sám autor, který se pokouší běhat, ale potýká se s bolestmi a zraněními. Jako sportovní reportér ví, že to mezi běžci není vůbec neobvyklé. Přestože především firma Nike vyrábí už po desetiletí neustále se zlepšující běžecké boty, situace je stále horší, nohy bolí a krvácí stále víc v podstatě kohokoli, kdo se do běhání pustí. Výchozí terén pro Egona Erwina Kische amerického sportovního tisku!
Napsáno 28. června 2011 v 8:02
Jak pluje velká ryba
Edward Bloom umírá a jeho syn je při něm. Naposledy se pokouší pochopit, co pro něj vlastně otec znamená, kým byl, kým je. Jaká se skrývá pravda za jeho životem, obestřeném tisícovkami příběhů a historek. Zjištění, k němuž dojde, nemusí být pro každého přijatelné, ale je nevyhnutelné a jasné: jeho otec je mýtem. A jeho život není řetězcem reálných událostí, ale velkých vyprávění a zázraků, protože každý život – a životy otců zvlášť – je mytickým cyklem…
Napsáno 27. června 2011 v 9:09
Kafkárna v norské divočině
Přestože nemožnost spočinout v posilující lahodnosti spánku je leitmotivem hrdinova namáhavého putování severským létem bez nocí, začíná cesta nizozemského studenta geologie jako nepodařený sen, z nějž není možné se probudit. Román Willema Fredericka Hermanse Už nikdy spánek je vystavěn na paradoxech.
Napsáno 24. června 2011 v 0:08
Percy Jackson je důstojný nástupce Harryho Pottera: čte se dobře, stejně tak i prodává
Série o Percym Jacksonovi je modernější převyprávění antických bájí zasazená do současného světa. Každý díl si bere ústřední motiv z řecké mytologie a doplňuje jej prolínáním dnešních a bájných reálií. A dělá to dobře - Percy Jackskon a Bitva o Labyrint je třetí nejprodávanější dětskou knihou na světě (po Harrym Potterovi a Stmívání).
Napsáno 23. června 2011 v 11:27
Tři smrtící stíny na španělské pláni
Komiks je médium, které může velmi snadno uhranout. Pokud mu propadnete, může se stát, že se nestačíte rozkoukat a stanete se, ani nevíte jak, komiksovým vydavatelem. To je případ majitele rodinného nakladatelství Sýpka, Tomáše Chluda, který se specializuje na španělský komiks.
Napsáno 22. června 2011 v 8:02
Duše z tesilu, krimplenu a dederonu
Sborníkem esejí Tesilová kavalerie navazují pořadatelé (a autoři některých statí) Blanka Činátlová,Petr Bílek, Kamil Činátl a studenti pražské bohemistiky na soubor literárně-teoretických textů s titulem James Bond a Major Zeman, vyšlý rovněž v nakladatelství Pistorius a Olšanská. Jestliže ta se zaměřovala na ideologizující vzorce vyprávění, v Kavalerii dominují popkulturní obrazy normalizace. V prvním svazku byla ohniskem reflexe postava Majora Zemana, muže v uniformě policie, v Tesilové kavalerii jej do hrdinské dvojice doplňuje Žena za pultem. Ano, až společně tvoří utěšený, vzorový normalizační pár reprezentovaný dvojicí tehdy prominentních herců. A co dále?
Napsáno 21. června 2011 v 7:58
Ovce bez pastýře
Zatímco v zahraničí se finský autor Harri Nykänen proslavil již několika tituly (a dočkal se i převedení do filmové řeči), u nás jej budou znát pouze zapálení fanoušci kriminálního žánru. Vůbec první překlad z jeho volné série o tajemném Raidovi se k nám dostává po deseti letech od původního vydání. Knižní klub možná motivovala skutečnost, že za Cestu černých ovcí získal Fin prestižní národní literární cenu.
Napsáno 20. června 2011 v 8:20
Slovenský tygr s valaškou
Slovensko je náš soused, o kterém máme spoustu naivních představ. Například že jeho obyvatelé jsou v zásadě lidé stejných názorů, kteří mluví podivnou verzí češtiny a nebýt těch „dvou šašků“, v zásadě nebyl důvod rozdělit federaci. Tedy pokud se ještě někdo v Česku nad tímto historickým problémem pozastavuje.
Napsáno 17. června 2011 v 6:47
Žádný starý papriky
Žily byly dvě babičky. Bolely je klouby a měly cukrovku. Pak je jednou dobrá víla Ryběnka proměnila a ze stařenek se staly zase desetileté culíkaté holky. Náramně si ten den užily, ale když se chtěly po anglicku vypařit, aby je víla nemohla proměnit zpátky, nepodařilo se jim to, a tak je zas podle všeho čekalo revma a zákaz zmrzliny a rumových pralinek. Když se útlá knížka Michala Čunderleho nazvaná Jak Mařenka a Boženka koukaly aneb pohádka mládí shrne do pár vět, vyhlíží jako banalita. Spíš je to však hříčka, trochu absurdita, ale hlavně vtipné, svěží dílko.
Napsáno 16. června 2011 v 6:49
Obrázky z války aneb americký příběh po francouzsku
Nakladatelství Meander příliš mnoho komiksů nevydává, ale snaží se vybírat díla, která nebudou ohrožována konkurencí. Alanova válka mezi ně patří. Jedná se o životní příběh Alana Copea, který narukoval před koncem války do armády Spojených států. Neprošel celou válkou, ale byl u několika důležitých momentů. A u spousty nedůležitých.
Napsáno 14. června 2011 v 23:40
Mediální krajina pod drobnohledem Karla Hvížďaly
„Otec české seriózní žurnalistiky“ Karel Hvížďala ze svých dílčích textů seskládal přehlednou mapu především české, ale i německojazyčné, britské a americké „mediální krajiny“ a zčásti tak zaplnil publikační mezeru, která u nás v této oblasti existuje. Mardata vyniká vyrovnanýmpoměrem mezi odbornou úrovní, čtenářskou přístupností a zdravým kritickým tónem, sloužit má též jako učebnice.
Napsáno 14. června 2011 v 8:11
Ta mrtvá má moji tvář
.Jako špatný vtip, jako vlastní jméno vyryté na náhrobku, jako noční můra. Mladou kriminalistku Cassii Maddoxovou zavolali k naléhavému případu, mrtvé dívce v polorozpadlém stavení v polích. Když se k oběti skloní, s hrůzou v ní poznává dvojnici. Aby odhalila příčinu smrti, vypátrala pravou totožnost mrtvé dívky a donutila vraha dokončit započaté dílo, musí proniknout do uzavřeného společenství mladých lidí, mezi nimiž zavražděná žila, a alespoň na čas se onou dívkou stát. Kriminální román Tany Frenchové Podoba není jen důmyslnou detektivkou, ale současně posmutnělým psychologickým románem o vlastní identitě.
Napsáno 13. června 2011 v 0:20
Zeměplocha vychází v zrcadlovém dvojjazyčném vydání
Terry Pratchett u nás má tisíce fanoušků stejně jako jeho knihy. Krom toho, že Zeměplocha je skutečně úžasná, její autor, nebývale zajímavá osobnost, navíc rád navštěvuje Českou republiku. Není divu. Jeho fanouškovská základna je zde dobře organizovaná, dokonce tak, že se Terry domlouvá s českým vydavatelem, co by jim ještě mohl připravit.
Napsáno 10. června 2011 v 0:12
Život vážně psí
Vypadá jako krysa a hned na začátku života ho čekal kbelík s ledovou vodou. Pes Paličák Daniela Pennaca nepatří do rodu sentimentálních příhod se zvířátky. Přestože nejeden čtenář si nad příběhem popláče a konec vyznívá smírně, je tahle dětská kniha docela drsným vhledem do života jednoho voříška a jeho pánů.
Napsáno 9. června 2011 v 7:42
Roztomilost versus noční běsi? To je Kůstek!
Už znáte Ferdu Kůstka? Takový malý, bílý a roztomilý je. Bydlel za pouští, ale jeho bratranec Podfa je neřád a podvodník, a proto Podfu z Kůstkova vyhnali. Ferda a další bratranec Švanda šli s ním, aby nebyl sám. Po dlouhé cestě došli až do Údolí, kde žijí normální lidé a s nimi krysáci a draci. A už se to začíná zamotávat.
Napsáno 8. června 2011 v 8:18
Kupte si sen. Ve výprodeji myšlenek.
Člověk, který se zjevnou chutí pojídá sendvič vedle někoho, kdo se chystá spáchat sebevraždu, vypadá neskutečně. Jako ve scéně z nějakého filmu. Sebevrah přivřel oči, začal rychleji dýchat a svaly ve tváři mu ještě víc ztuhly. Nevěděl, jestli má skočit, začít řvát nebo se na cizince vrhnout. Nakonec uraženě vyštěkl: „Vypadni! Chci skočit.“
Napsáno 7. června 2011 v 0:33
Jeden zločin nikdy nestačí
Tak schválně, vybaví se vám něco při slovním spojení polská detektivka? Takhle britská, to je lety prověřený pojem, v poslední době pak jako by se detektivní a krimi žánr přestěhoval do zemí, kde je krátké léto a tuhé zimy. Pro Středoevropana je tak paradoxně kriminální příběh ze současné Varšavy daleko exotičtější než třeba ze zamrzlé Kiruny nebo turistického Stockholmu. Přitom se životem prokurátora Teodora Szackého i se zločinem, který vyšetřuje, máme společného mnohem víc než s pátrači ze Skandinávie.
Napsáno 6. června 2011 v 7:41
Klidně tu žvýkačku spolkněte!
Tak schválně, dáme si malý kviz. Pomáhá vitamin C na nachlazení? Je proti předčasnému porodu dobrý klid na lůžku? Zahleňuje mléko? Jestli jste odpověděli alespoň na jednu z otázek kladně, jste adept na zakoupení knihy Nepolykejte žvýkačku a a čtěte dál. Protože ve všech případech jste se stali obětí zdravotních mýtů.
Napsáno 3. června 2011 v 0:19
Pohádky pro chytré děti a chytré dospělé
Cenu za napsání nejlepšího konce pohádky Ali Baba a čtyřicet loupežníků, kterou adaptoval, ale nedokončil Jan Werich, vyhrál Radomír Roháč z Radostic. Majitel pohádkově znějícího jména si svůj šek na deset tisíc českých korun vyzvedl na nedávno završeném letošním veletrhu Svět knihy. Dokončených pohádek pro dospělé je v souboru s titulem Deoduši čtrnáct, nedokončená jen ta poslední, persifláž pohádky z tisíce a jedné noci. Dospělé pohádky vyšly v Albatrosu 50 let po Fimfáru. Jestlipak se také stanou předmětem animovaných filmových adaptací, které posbírají festivalové ceny?
Napsáno 2. června 2011 v 8:36
Ke každým dveřím pasuje kouzelný klíč
Dnes jsme pro vás připravili recenzi na komiks, který je zajímavý hned z několika důvodů. Tím nejzajímavějším je jeho autor. Pod pseudonymem Joe Hill se totiž neskrývá nikdo jiný, než syn spisovatele Stephena Kinga (Joseph Hillstorm King). Pokud něco podědil po svém otci, tak je to schopnost vybudovat napínavou atmosféru.
Napsáno 1. června 2011 v 14:09
| červenec 2011 | Na začátek | květen 2011 |
