Bohové kráčí Amerikou

Napsáno: 16. března 2011 v 7:59
Autor: Richard Klíčník
Recenzovaná kniha: Ultimates 2/2: Jak ukrást Ameriku

NÁLEPKY: KOMIX

Ultimates Marka Millara patří k zásadním komiksům posledních let. Millar v nich svěžím způsobem reflektuje současnou zahraniční politiku USA, do níž přimísil příchuť superhrdinů, kteří sice mají zachraňovat svět, podobně jako reálné zásahy USA ale vyvolávají vlnu odporu.

Hvězdný tým se rozpadá

První část druhé knihy byla vlastně jen prologem ke knize druhé, závěrečné. Už název Jak ukrást Ameriku dává tušit, že zde půjde o velké věci. V předchozí knize tajemný zrádce dokázal nechat popravit Bruce Bannera, který se mění v nemyslící zbraň hromadného ničení - zeleného Hulka. Nikoho nezajímalo, že Hulk je pouze Hydem špičkového génia.

Aby toho nebylo málo, je Thor, severský bůh blesku, syn Odinův, obviněn ze zrady a pomatení smyslů, což vede k jeho zajetí. Zrada a podivné praktiky se plíží ústředím Ultimates a ani Nick Fury si není jistý, kdo je a kdo není spolehlivý. Tonny Stark (Iron Man) se do toho všeho zamiluje do bývalé ruské agentky a chce se ženit, čímž by také změnil celý svět nakladatelství Marvel. Poslední zajímavou dějovou linku tvoří vztah Captaina Ameriky, který strávil padesát let v kostce ledu, a superhrdinky Wasp. Chození s někým, kdo sdílí ideály vašeho dědečka, i když je vtělením lidské dokonalosti, může být poněkud náročné.

Týmu Ultimates se zkrátka lepí na paty smůla a řítí se do velkého maléru, aniž by si toho stačil nějak zvlášť všimnout. Thor sice všechny varuje, že to vše je práce jeho záludného bratra Lokiho, ale nikdo jej neposlouchá, protože Thor je oficiálně zrádcem.

Osvobození nejsvobodnějšího státu

O to větší překvapení nastane, když se v pravé poledne snese z oblohy konkurenční tým Liberators, jejž vedou superhrdinové ze zemí třetího světa, kteří už mají dost nadvlády Ameriky na světové politické scéně. S nimi zaútočí tisíce pěšáků a robotů, a to všechno v okamžiku, kdy je tým Ultimates zcela oslaben obviněním Captaina Ameriky ze zrady. Liberators mají protijed na každého z amerických superhrdinů, a to včetně mladíka, na kterého poprvé od druhé světové zabralo sérum supervojáka. Navíc hrozí reálná šance, že Loki otevře brány severským ledovým obrům a dalším mýtickým stvůrám, pokud by hrozilo, že Liberators Ameriku neovládnou.

Millar v závěrečném dílu minisérie předvádí skutečnou akční palbu, která naprosto vykompenzuje upovídaný první díl. Všechno do sebe najednou zapadá - bohužel právě v okamžiku, kdy se zdá být všechno ztraceno. Superhrdinové ještě nikdy nebyli lidštější a motivy jejich jednání jsou jasně odůvodnitelné a přirozené, což je velmi slušný spisovatelský výkon, pokud si uvědomíme, že mluvíme o hrdinech, kteří jsou buď božského původu, nebo se mu svými schopnostmi blíží.

Lidskost především

Ač Millar kritizuje ve svém komiksu Ameriku, jasně v druhém díle deklaruje, proč jsou podle něj USA lepší než zbytek velmocí. Přesto Ultimates překračují jednu ze základních komiksových klasických premis. Protivníci superhrdinů bývali v dřívějších dobách uvězněni. Prvním důvodem byla humanita, tím druhým možnost recyklace superpadoucha v dalším pokračování po jeho úspěšném útěku. Jenže Millar nesouhlasí a myslí si, že Amerika by měla přitvrdit. Jasně zde prohlašuje, že Amerika nekoná veřejné popravy svých protivníků, ale pokud se někdo opováží napadnout vlajku s hvězdami a pruhy a včas se nevzdá, nejspíš se ani nedočká soudu.

Eliminace cizích protivníků je přesně v souladu s názvem týmu - ultimátní. Pokud si spojíme poselství prvního a druhého dílu, stává se z Ultimates obstojné poselství o náladách v Americe posledních let. Kritika přehnané politické korektnosti, ohledů na absurdní okolnosti a nedostatek schopnosti řešit věci rázně a definitivně už pronikly i do komiksu, který se tak stává něčím víc než jen zábavou pro náctileté. Millarův opus přitom patří k nejúspěšnějším sériím uplynulých let, což je jasným důkazem, že Amerika na jeho hlas slyší.

Je zvláštní sledovat, jak se v jeho rukou proměňuje Captain Amerika, který je přitom paradoxně stále stejný a stále stejně hájí svou zemi. To, že jí nerozumí, stejně jako nerozumí lidem v ní žijícím, je pak pro komiks příznačné. Každopádně se jedná o jeden z nejpolitičtějších mainstreamových superhrdinských komiksů s velkým ohlasem od konce studené války. Ale třeba to vůbec nic neznamená.