Jdou, Kelti jdou a je jich moc!

Napsáno: 30. března 2011 v 0:12
Autor: Richard Klíčník
Recenzovaná kniha: Sláine: Válečníkův úsvit

Sláine Mac Roth. Keltský bojovník a jedna z nejslavnějších komiksových postav britského magazínu 2000 AD. Komiks, o kterém vznikla nejedna studie zkoumající přesnost keltských reálií, které v něm byly užity. Zkrátka a dobře fenomén, který zasáhl komiksový svět už v 80. letech minulého století.

Dnes patří Sláine k nejopěvovanějším britským komiksům, na kterém fanoušci zejména oceňují, že si bere to nejlepší z evropské i americké komiksové tradice. V prvním případě je to epičnost příběhů a velmi přesné vyobrazení reálií, v případě druhém se jedná o skvělou akci. Zejména ta u Sláina nikdy nechyběla. Bude to zřejmě i jeho původními vzory, jimiž jsou nezpochybnitelně Howardův Barbar Conan a irský legendární válečník Cú Chulainn. Právě zde se inspiroval jeho autor Pat Mills, což je vidět zejména na nejstarších příbězích, které se nyní dostávají českému čtenáři do rukou.

Slavný Kelt v Česku

Postava Sláina patří i v Česku k velmi známým, a to proto, že se již od druhé poloviny 90. let objevuje na stránkách komiksového magazínu Crew, navíc vyšlo několik samostatných komiksů (z nichž zásadní je třídílný Sláine a rohatý bůh). Crew vychází od roku 1996, Sláina vytvořil jeho autor v roce 1983, což značí, že v době jeho uvedení na český trh to nebyl nikterak obstarožní komiks a hlavně právě v 90. letech zažíval svá nejlepší léta.

Jak jsme poznamenali výše, vydavatelství Crew se rozhodlo (stejně jako u Soudce Dredda) začít od píky a vydat nejstarší Sláinova dobrodružství pod názvem Válečníkův úsvit. Zajímavá je přitom už samotná předmluva Pata Millse, který popisuje, jaké oblibě a kritice se těšili jednotliví autoři výtvarné stránky. Vysvětluje, proč lidé přijali kresbu jeho manželky Angie Kincaidové, s níž Sláina tvořil (byla první a dávala komiksu první obrysy), jak byli nadšeni z Massima Belardinelliho, který je čistou ukázkou evropské komiksové školy. Jeho pojetí je až pohádkové a tak nějak se hodí k počátkům hrdiny, kterého se později ujal třeba drsný a hyperrealistický Simon Bisley.

První zářez

Ten ale navazoval spíše na třetího ze zde uvedených kreslířů - na Mika McMahona, kterého tehdy přijala fanouškovská část, ale nikoli široké publikum. A není se čemu divit. Po předchozí uhlazené práci přichází expresivní šrafovaná kresba, jež je v naprostém kontrastu s předchozími dvěma. Přitom všechny tři styly mají svoje kouzlo, stejně jako příběhy, které bezprostředně navazují a je na nich znát, že vznikali právě pro magazín 2000 AD jako týdenní pokračování.

Jak se tedy zrodila legenda? Pat Mills a jeho tehdejší manželka společně vytvořili mladého keltského hrdinu, kterému byla předpovězena velká budoucnost (včetně trpaslíka Ukka, který mu dělá od počátků společníka). Hrdinu nalézáme v jeho devatenácti letech při návratu ke svému rodnému kmeni, od něhož musel uprchnout po zneuctění náčelníkovy vyvolené.

To se stalo před třemi lety a od té doby se Sláine potloukal světem a sbíral nejrůznější zkušenosti. Cestou někde sebral i trpaslíka Ukka, který je jemně řečeno slizký a navíc tak trochu na peníze. Sláinovi čas od času pomůže, ale daleko častěji jej přivede do pěkné šlamastyky (třeba koupí vězeňského brochu, v němž přežívá nestvůra z jiného světa).

Megalitičtí zloduchové

Cesta domů není snadná a Sláine zažívá nejrůznější příhody, v nichž zachraňuje krásné kněžky, cestuje na mamutovi, bojuje s dinosaurem a (to hlavně) s drunovými pány. Ti jsou Millsem líčeni opravdu zajímavě. Podivní čarodějové, kteří křiví sílu matky země svými megality, pomocí nichž cestují časem i prostorem a doslova vysávají životní energii všech tvorů.

Vzhledem k tomu, že Sláinův kmen uctívá právě bohyni země Danu, je jasné, že drunoví páni a jejich nečistá magie hubící živé a probouzející mrtvé budou jeho hlavními nepřáteli až do jeho smrti. Z hlediska kompozice příběhu je zajímavé, že všechny podstatné prvky Sláinova světa byly nastoleny ihned v počátcích, logicky a přesně. Následující příběhy už je jen nějakým způsobem rozvíjely, ale nikdy nenastala potřeba přeměnit Millsův svět, protože by se objevilo něco, na co se v první fázi budování legendy keltského válečníka pozapomnělo.

Je tu jednoduše vše a dává to smysl. Mytologie Keltů, Anglů, Sasů i Vikingů se zde potkávají v komiksu zasazeném do doby, kdy Británie ještě nebyla ostrovem, ale součástí Evropy, do doby označovaném jako keltský zlatý věk. To, že právě tenhle komiks byste si měli přečíst a neměl by vám ani chybět doma, není snad ani třeba zdůrazňovat.