Politika je vždy špína, což teprve v roce parchanta

Napsáno: 15. února 2011 v 8:42
Autor: Richard Klíčník
Recenzovaná kniha: Transmetropolitan 3: Rok parchanta

NÁLEPKY: KOMIKS

Po bezkoncepčním druhém dílu se vrací Ellisův Transmetropolitan v nejlepší formě. Spider Jerusalem, nejlepší a nejčtenější novinář z bizarní Ameriky budoucnosti, kterou tak věrně vykreslil guru všech zastydlých - Waren Ellis, je zpátky a rozhodl se osladit politikům volby ještě víc než Mirek Topolánek Bruselu naše předsednictví. Shodou okolností obojí mělo podobný výsledek.

Waren Ellis se řadí mezi kultovní komiksové scenáristy, za nimiž vlají celé šiky oddaných fanoušků, kteří budou bránit Mistrovo dílo do posledního dechu, ať už si to zaslouží nebo nikoli. Druhé pokračování Transmetropolitana odhalovalo celou podstatu Ellisovy tvorby - chrlení co nejšílenějších nápadů a hlášek v co nejrychlejším sledu, aby si čtenář nestačil ani otřít všemi těmi vulgaritami orosené čelo. Spider Jerusalem, hlavní hrdina jednoho z nejslavnějších Ellisových komiksů mezitím stihne poplivat úplně všechno, na co se podívá (říci, že plive po tradičních hodnotách ve světě budoucnosti, který žádné hodnoty nemá, by nedávalo smysl).

Volby, dokonalý čas šílenství

Naštěstí třetí díl tvoří uzavřený příběh, který se věnuje americkým prezidentským volbám, jež jsou vděčným tématem kdykoli v dějinách, a proto neexistuje jediný důvod, aby tomu tak nebylo i v budoucnosti. Právě volby, které v sobě i v současnosti mají dostatečnou dávku šílenství, mohou dát prostor vyniknout Ellisovu štiplavému a sarkastickému komentátorovi okolního dění.

Ucelenější vyprávění a možnost rozehrát zápletku Ellisovi svědčí. Transmetropolitan tak ve svazku nazvaném Rok parchanta přestává hrát pouze na efekt a přináší zajímavý příběh s uvěřitelnou zápletkou. Dokonce se zde některé z epizod z předchozích dílů konečně spojí v širší celek a vysvětlí důvody, kvůli kterým Spider Jerusalem opustil Město a stal se poustevníkem kdesi v civilizací neporušených horách.

Do ústraní se Jerusalem vypravil proto, že volby, o nichž psal naposledy, mu přinesly přílišnou popularitu, což anarchistu jeho ražení jednoduše sráží na kolena. Warren Ellis tak konečně otevřeně přiznává - i když bedlivému čtenáři je to jasné již delší dobu - že Jerusalem je sociopatický maniak, jenž tyje z nenávisti k vlastní osobě.

Uvědomíme-li si, že toto je základní stavební kámen jedné z nejpopulárnějších a nejuctívanějších komiksových sérií 90. let, pochopitelně vyvstává otázka, jak se jí mohlo dostat takové obliby? Svou roli bezpochyby sehrála míra nadsázky, které rozhodně výrazněji než autor libreta přispívá kreslíř Darick Robertson, který je považován za právoplatného spoluautora Transmetropolitana. Celá série by bez něj a jeho invence (zejména pak bez dvouobličejové věčně kouřící bílé kočky) dozajista nedosáhla takové obliby.

Proč mít rád hrdinu, který je skrznaskz odporný

Spider Jeruzalem navíc trpí chorobnou touhou po intoxikaci jakéhokoli druhu a jeho vztah k ženám byl až do třetího dílu zásadně odmítavý - je možné, že obě věci spolu souvisejí. O to zajímavější je Spiderovo počínání v Roku parchanta. Warren Ellis a šéfredaktor mu přidělí novou asistentku, po té, co ta předchozí opustila pro nelidské zacházení svoje místo. Krom toho, že je asistentka pohledná, je také neteří Spiderova šéfa. To je konečně dostatečně silná kombinace, aby to Spiderem pohnulo.

Na scéně se objevuje také krásná šéfka kampaně opozičního kandidáta na úřad prezidenta - Vita Serenová - která navíc koresponduje s kulisami celého komiksu, tedy prezidentskými volbami. Oproti očekávání totiž volby nejsou hlavním tématem. Že jsou obě strany skrz naskrz prohnilé, je jasné od samého počátku. Je v zásadě jedno, jestli vyhraje první či druhá - jde jen o to, jestli vyhraje nebo prohraje Spider Jerusalem, jehož komentáře dokážou ovlivnit veřejné mínění lépe než cokoli jiného ve Městě.

Warren Ellis vytvořil jednoho z nejodpudivějších komiksových hrdinů. Ten se stal tak populárním z několika důvodů. Prvním z nich je obdiv k jeho neurvalosti. Druhým důvodem je soucit. Přes všechny silácké řeči a idiotské chování je Jerusalem moula, který to v podstatě myslí dobře. I to je důvod, proč se nejedná o čtení pro každého. Ani první ani druhou jeho stránku není lehké rozdýchat. Přesto stojí za to Transmetropolitana číst a znát, za ty roky se totiž stal ikonou.