Starší články
Pro samé stromy nevidět les
Letošním hostem Světa knihy a současně také právě probíhajícího Měsíce autorského čtení je francouzský spisovatel, cestovatel a podmořský archeolog Jean-Marie Blas de Roblés. Spisovatel s poněkud archaicky znějícím pseudonymem odkazujícím patrně k Rabelaisovi si prý před lety dal jedno předsevzetí: Po vzoru „starých klasiků“, Balzaca, Manna či Fuentese napsat knihu-svět, a obsáhnout tak všechny aspekty lidského života. Zároveň si umanul napsat několik románů v jednom. Zapracovat tam prvky detektivky, iniciačního, dobrodružného i historického románu, přidat špetku poezie i deníkových záznamů. Jakkoli se nám tato představa může zdát megalomanská, po přečtení knihy Tam, kde jsou tygři domovem, musíme konstatovat, že se mu to povedlo.
Napsáno 30. července 2010 v 8:35
Králíci Richarda Adamse jsou skvělí i po letech
Daleká cesta za domovem u nás vychází již potřetí a i proto ji lze označit za svého druhu kultovní. Může však dobrodružství skupiny králíků hledajících nový domov, čelících řadě nebezpečenství od lišek po nepřátelskou kolonii generála Čistce, oslovit i čtenáře, na něž nepůsobí nostalgie? Nehrozí, že kniha nedostojí své pověsti u čtenářů majících přeci jen větší možnosti ve výběru knih, než jejich předchůdci v roce 1986 (tedy v době prvního českého vydání)?
Napsáno 29. července 2010 v 8:35
Ztracené duše moderního světa
Text na záložce povídkové sbírky George Blechera Jsou i jiní lidé slibuje hrdiny chodící – či spíše míjející se – v ulicích New Yorku. Hrdiny, kteří touží po kontaktu s druhými lidmi, ale nejsou schopni překonat komunikační a citovou propast, jež je odděluje od jejich blízkých a nakonec i od nich samých.
Napsáno 28. července 2010 v 9:08
Soudce Dredd reformuje budoucnost i český jazyk
Další z komiksových legend - protentokrát britský Soudce Dredd vycházející již od 70. let v časopise 2000 AD - se dočkala vydání svých sebraných spisů v českém jazyce. Nebo alespoň v jazyce, který češtinu místy docela připomíná.
Napsáno 27. července 2010 v 8:52
Cesta na horu
Nejsem alpinistka, rusky jsem téměř zapomněla, polsky rozumím maximálně pod vlivem. Stejně jsem byla na knížku Báry Gregorové tuze zvědavá: akční, šikovná mladá holka, překladatelka schopná převyprávět Maslowskou, jejíž literární pověst jakoby prodlužovala stín Petry Hůlové, potažmo Jáchyma Topola.
Napsáno 26. července 2010 v 9:00
Geniální pes a dvě recenze
Se psem Snoopym jsem se poprvé seznámila, když mi bylo asi sedm let. Teta, která žila v Anglii nám tehdy se sestrou přivezla zástěrky s obrázkem legračního pejska, o němž jsem se až po letech dozvěděla, že je rodem bígl. Nikdo nám ve škole při pracovní výchově naše výhonky západního světa nezáviděl, protože stripy Peanuts nikdo (alespoň z našeho okruhu) v osmdesátých letech v socialistickém Československu neznal.
Napsáno 23. července 2010 v 16:22
Snoopy, kamarád do deště
Trvalo to dlouho, ale nakonec jsme se dočkali - jeden z nejslavnějších kreslených pejsků Snoopy letos poprvé zaštěkal česky. Každý milovník báječného humoru, postřehů nebo intelektuálně laděných hříček z pera Charlese M. Schulze nyní může listovat antologií Svět podle Snoopyho. Publikace obsahuje výběr novinových stripů z let 1970 až 1990, tedy období, které je podle jejího editora, překladatele a autora úvodního slova Petra Onufera “'zlatým věkem' Peanuts”.
Napsáno 23. července 2010 v 16:11
Snoopy, Snoopy, Snoopy je náš kamarád… Snoopy, Snoopy, Snoopyho má každý rád
Pro začátek, pořádek a dostatečnou představu, co jsem zač, je třeba přiznat, že o vydání titulu Svět podle Snoopyho jsem neměl ponětí, dokud mi o něm jeho překladatel Petr Onufer nadšeně nevyprávěl na letošním Světě knihy a následně mi neslíbil, že mi Snoopyho pošle, protože na veletrhu už knihu neměli. Jsem za takto projevené nadšení rád, protože je mi dalším dokladem, že Petr Onufer by se, bude-li literaturu obrábět tak jako dosud, mohl stát pořádným pokračovatelem kritika, editora a nakladatele Bedřicha Fučíka.
Napsáno 23. července 2010 v 16:05
Jak se jedí opice
Nejkrásnější pohádky zeměkoule se vzájemně variují na českém knižním trhu minimálně výročně. Jen někdy ale titul nelže. Podařilo se to třeba Knižnímu klubu s překladem The Lion Storyteller Bedtime Book Boba Hartmana, s překrásnými ilustracemi a obálkou Krisztiny Kállaiové Nagyové.
Napsáno 22. července 2010 v 14:21
Jak daleko je od snu realita?
Přestože britský spisovatel David Mitchell sklízí už od dob vydání svého debutu Hybatelé jednu cenu za druhou, s každým dalším titulem mu narůstá nejen počet obdivovatelů, ale i kritiků. A zatímco se tyto dva tábory nemohou dohodnout, zda je Mitchelův literární odkaz "revolučním dílem, nebo jen opičárnou", autor při práci na dalších knihách atakuje nové hranice, které nutno zbourat. Mitchell je totiž všechno možné, jen ne konvenční.
Napsáno 21. července 2010 v 14:37
Kuchařka Gartha Nixe
Dobrý den přátelé, dnes jsme si pro vás připravili švédský stůl à la Garth Nix.
Budeme potřebovat následující ingredience:
- úspěšného australského autora fantastické literatury pro mládež
- novelu úspěšné fantasy trilogie
- sebrané kratší práce autora
- špetku parodických textů pro okořenění
Klíčem švédského stolu je správné rozvržení, neboť by měl lahodit nejen jazyku, ale též oku. Jako dominanta nám poslouží novela Nicholas Sayre a stvoření ve vitríně, která znalcům příjemně rozvine chuť dřívější trilogie Staré království. Okolo rozmístěme kratší práce, kde umně prostřídáme vážnější témata s odlehčenými, a dále dochuťme pikantními parodiemi gamebooku a nekonečné fantasy ságy. Nakonec vyždímejme z autora předmluvy ke každému textu i k celému dílu a švédský stůl jimi zalijme. Zájemcům jako dezert servírujeme podrobný a přehledný medailonek autora.
Napsáno 20. července 2010 v 14:19
Jak (ne) postupovat, chce-li člověk požádat o zvýšení platu
Georges Perec byl nepochybně blázen. A génius. Nebo měl přinejmenším fůru volného času a byl hodně, hodně umanutý. Co jiného můžete říct o člověku, který část života psal román, v němž nenajdete ani jedno písmeno e, a dlouhou chvíli si krátil tím, že u cizích textů posouval všechna podstatná jména o sedm míst ve slovníku a kochal se surrealistickým výsledkem svého snažení?
Napsáno 19. července 2010 v 12:39
Ano, dítě, myslím si, že plážový život kazí mravy…
Nakladatelství Argo se rozhodlo převzít roli Albatrosu a představit slavnou autorku světa muminů, Tove Janssonovou, a její hrdiny také jinak - tak, jak je znali čtenáři deníků 40 různých zemí, kteří se každý den potěšili jedním jejím kresleným stripem pro dospělé. To ovšem před 50 lety. Jak to, že všechny původní černobílé stripy držitelky ceny H. CH. Andersena, sebrané do sedmi svazků, jež by měly v Argu postupně vyjít, fungují i dnes, a daleko od vichrů Skandinávie?
Napsáno 16. července 2010 v 0:10
Tlustá dáma pátrá, radí, zasahuje
Precious Ramotswe si vybrala povolání nevhodné pro dámu. Alespoň tedy v Africe je ženský detektiv – či jak praví překladatel detektivka – krajně neobvyklý zjev. Nicméně v demokratické republice Botswaně, kam děj jednoduchých detektivních příběhů zasadil jejich britský autor Alexander McCall Smith, ženy nijak zvlášť ujařmené nejsou. Navíc je paní Ramotswe silná osobnost, která se nebojí porušit tradice, a jak ukáže čas, troufne si i na ty nejvlivnější muže.
Napsáno 15. července 2010 v 8:31
Elfriede Jelineková a mládež jako z Bravíčka
Na začátku letošního roku vyšel v češtině další román rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu z roku 2004 Elfriede Jelinekové (1946), dnes už zdomácnělé i v českém prostředí literatury a dramatu (Národní divadlo nedávno premiérovalo její hru Co se stalo, když Nora opustila manžela). Je mimochodem zvláštní a jistě dobré, že mezi šesti posledními nobelisty jsou hned tři ženy – spolu s Jelinekovou Herta Müllerová a Doris Lessingová.
Napsáno 14. července 2010 v 8:22
Součkiáda pana Neffa, tentokrát o podrazech
Ondřej Neff, pravděpodobně nejvýznamnější český spisovatel sci-fi kdysi definoval fantastický žánr tak, že „něco je jinak“. V současnosti pak tuto poučku aplikuje na řadě samostatných románů, které spojuje pouze autorský styl, umístění děje do současnosti a v menší míře i některé další motivy a prvky (např. mocná společnost Mobilia).
Co by kdyby byl znovu zaveden trest smrti? To je chystaný Rekvalifikační kurz. Co by kdyby bylo možné snímat emoce? To jsou loňské Celebrity. Co by kdyby šlo číst myšlenky? To je Tušení podrazu. Svérázná pocta klasikovi Ludvíku Součkovi a přitom román typicky neffovský.
Napsáno 13. července 2010 v 0:17
Život byl rozesmátá holka v květovaných šatech
Charles Bukowski alias Henry Chinaski je v českých končinách známá firma. Jeho knihy vydává už od devadesátých let let Pragma a každá z nich má v oficiální synopsi nějaké to „nej“. Vzpomeňme na „nejpravdivější“ Poštovní úřad, „nejmeditativnější“ Škvár, či „nejchlípnější“ Nejkrásnější ženskou ve městě…Kniha Kam zmizela ta roztomilá, rozesmátá holka v květovaných šatech má kromě nejdelšího názvu také nálepku „nejreprezentativnější výbor“.
Napsáno 12. července 2010 v 0:35
Dětská kniha, kterou je rozkoš číst
Strašidelná a makabrózní. Taková se zdála být dětská knížka Roalda Dahla Jakub a obří broskev literárním kritikům, když roku 1961 vyšla poprvé. American Library Association ji umístila na 56. místo seznamu sta knih, které se lidé nejčastěji snaží odstranit z veřejných knihoven. Jak čtenářsky lákavé! A právem.
Napsáno 9. července 2010 v 8:10
Zločin a trest na Slovensku. Podle skutečnosti.
Přečíst detektivku pro mne byla nedávno ještě nesmyslná představa. Nečetl jsem je, nelákaly mne. Změna přišla před rokem, kdy jsem podlehl kouzlu švédské detektivky a řekl si, že zkusím poznat tento žánr i v jiných literaturách, než v té skandidávské. To se sešlo s chutí přečíst si po čase něco ve slovenštině, a tak jsem si z knihkupectví odnesl detektivní román slovenského spisovatele Dominika Dána Cela č. 17. V originále. Dočetl jsem a musel uznat, že obliba Dominika Dána není bezdůvodná.
Napsáno 8. července 2010 v 8:06
Tenhle komiks není pro starý
Když se v roce 1995 objevilo první číslo komiksu Preacher autorů Gartha Ennise a Steva Dellona vydaného u nakladatelství Vertigo, které se specializuje na poněkud „jiné“ komiksy, než je mainstream, zrodil se hit. Možná už tehdy někdo začal tušit, že komiksová scéna stojí na prahu nového kultu.
Napsáno 7. července 2010 v 8:30
Lahůdkový román
Červená údajně povzbuzuje chuť k jídlu. Těžko říct, jestli je to pravda, ale v každém případě neměla být obálka jen červená, ale především nepromokavá a omyvatelná. Snad neprozradíme mlaskavému čtenáři příliš, když varujeme, že pokud máte jen kouska jazyka v těle, tuhle útlou knížku při četbě nejspíš neskutečně poslintáte.
Napsáno 4. července 2010 v 14:12
Stařec a džungle
To, že neporušené přírody ubývá a že kácení deštných pralesů, znečišťování moře, vytěžování nerostných zásob nejen má, ale v míře nepředstavitelné teprve bude mít tragický dopad na planetu Zemi a civilizaci, je neoddiskutovatelný fakt. Zrovna tak je jisté, že jakékoli osvěty a lobování za její záchranu není stále ještě dost. Do ruky se nám dostává kniha, která se takovým posláním rozhodně netají. A z tohoto titulu jednoznačně funguje.
Napsáno 2. července 2010 v 8:58
Soutěž s nakladatelstvím Fragment
Milí knihožrouti,
prvního července mám vždycky línou náladu. Přestože již roky nechodím do školy, se začátkem prázdnin se mě zmocňuje příjemný pocit nadcházejícího dlouhého volna. Pocit, s nímž si lehnete do visuté sítě s dobrou knihou. V létě se zkrátka opatřují knížky na dovolenou a dětem na prázdniny. Knihožrout se svými recenzemi snaží být průvodcem v leckdy neprostupné houštině knižní nabídky. Vybrat knížku pro děti bývá ještě ošemetnější než pro dospělé. Když pomineme klasiku, jak při letmém listování v knihkupectví poznat, která z lákavých obálek skrývá perlu a která šunt? A bude se knížka, do níž se s chutí začte dospělý, líbit dětem?
Nabízíme vám recenzi na titul, který takový potenciál má. Američan Rick Riordan napsal cyklus o Percy Jacksonovi, chlapci, který zjistí, že mu v žilách kromě lidské krve koluje i božská. A jak se dá čekat, není to žádná zvláštní výhoda. Pokud si chcete udělat na knížku vlastní názor, nabízíme vám ve spolupráci s nakladatelstvím Fragment soutěž. Založte si na Knihožroutovi účet a napište krátkou vlastní recenzi (do komentářů na stránce Knihožrouta) na jakoukoli knihu pro děti. Knihu můžete do databáze i přidat, nemusíte se tedy omezovat tím, co "již je v nabídce". Připomínáme, že pro psaní komentářů i pro přidáváním nových knížek do systému je třeba založit si na Knihožroutovi účet a přihlásit se. Nejlepší text odměníme prvním svazkem ze série Percy Jackson a Olympané nazvaným Percy Jackson a Zloděj blesku. Soutěž končí 14. července.
Napsáno 1. července 2010 v 8:02
Je těžké být polobohem
Je vám dvanáct a nemáte to lehké. S otčímem se nesnášíte, z každé školy vás vyhodili pro nějaký průšvih, o němž ani nevíte, jak se vám povedl (máte zřejmě mimořádné schopnosti), čas od času to vypadá, že se vás cosi nadpřirozeného snaží zabít. Jste snad Harry Potter?
Napsáno 1. července 2010 v 7:55
| srpen 2010 | Na začátek | červen 2010 |
